Omezit svobodu slova! žádá Jan Hrušínský. Ohnal se velkým jménem

30.05.2021 20:24 | Ze sítí

Hostem podcastu Neřízená střela senátora Václava Lásky byl herec a principál Divadla Na Jezerce Jan Hrušínský. A na paškál přišlo i omezování svobody slova. „Nerozumím tomu, že ta svoboda je tak bezbřehá a ta demokracie tak bezzubá, že si může dovolit jaksi podobný druh lží a vyvolávání nenávisti téměř oficiální cestou. Tak si myslím, že by asi bylo dobré to někdy trochu omezit,“ zmínil mimo jiné Hrušínský. Na pomoc si vzal i režiséra Jiřího Menzela, který měl v roce 1990 sdělit, že není dobré se úplně zbavit cenzury.

Omezit svobodu slova! žádá Jan Hrušínský. Ohnal se velkým jménem
Foto: screen: YouTube
Popisek: Jan Hrušínský s Václavem Láskou

Senátor Láska začal zmínkou o serveru ParlamentníListy.cz. „Možná budete přemýšlet o tom, co má společného ředitel divadla s politikem, se senátorem. Mě to taky napadlo a zjistil jsem, našel jsem možná nečekanou spojku. To, co máme společné, je, že jsme – nebo respektive naše facebookové profily jsou oblíbené v Parlamentních listech. V podstatě většinu toho, co napíšeme, ať já nebo ty, tak do Parlamentních listů přejde. Napočítal jsem – jsi trošku lepší: za poslední čtyři roky tě Parlamentní listy daly do několika desítek, možná i stovek článků... tě tam opravdu mají rádi. Tak přemýšlím, jestli si všimnou i tohoto našeho hovoru. Dokonce tam dali jednou i naši komunikaci, když jsem ti děkoval za to, že jsi přišel na křest mojí knížky, tak tam dokonce zkopírovali celou tu naši komunikaci a nějak ji osrdíčkovali,“ sdělil Láska. 

„Tak tehdy dokonce psali pravdu,“ zasmál se Hrušínský. „Psali pravdu, no,“ dodal Láska. „To je zajímavá rarita,“ glosoval Hrušínský. „Nevím, jestli ty srdíčka mysleli vážně, tak uvidíme, jestli si všimnou i toho našeho hovoru,“ dodal Láska. „Já se obávám, že ano. Ale ono je to asi jedno. Když si nevšimnou Parlamentní listy, všimne si Sputnik nebo Aeronet,“ dodal Hrušínský.

„No, my se nad těma Parlamentníma listama sice usmíváme, ale ne vždycky to k úsměvu je, protože Parlamentní listy jsou vlastně postavené na vyvolávání negativních reakcí, což se jim daří velmi dobře. Já teda, přiznám se, že do komentářů pod články Parlamentních listů vůbec nechodím, ale někdy ty články samotné, abych byl v obraze, čtu...“ poznamenal dále Láska. 

Hrušínský dodal, že tyto články čte jen výjimečně. „Nechci si kazit náladu. A nerozumím tomu, že ta svoboda je tak bezbřehá a ta demokracie tak bezzubá, že si může dovolit jaksi podobný druh lží a vyvolávání nenávistí téměř oficiální cestou. Tak si myslím, že by asi bylo dobré to někdy trochu omezit,“ domnívá se Hrušínský.

„Parlamentní listy jsou specifické v tom, že dokážou tu negaci vyvolat ne vždy jenom lží. Oni dokážou si poskládat i věci, které jsme třeba opravdu řekli, ale dají je do kontextu, nebo s takovým komentářem, že dokážou tu negaci vyvolat i bez toho, že to není vždy postaveno na lži. Naopak teda – nechci vůbec chválit Parlamentní listy, ale jestli v Parlamentních listech něco fungovalo, že když jim člověk dal rozhovor, což teda už nedělám léta, tak že (oni) ho otiskli opravdu doslova. Že ho neupravovali a otiskli ho opravdu doslova. Ale ten následný komentář vždycky k tomu byl – tu negaci vyvolávající a ten titulek, který tomu dali, tu negaci vyvolal,“ sdělil Láska. 

„Já jsem si u tebe všiml, že sjíždí tvé facebooky a pak ty komentáře typu Kotrba a další ti tam začnou nakládat velmi hrubě, velmi vulgárně. A tím vyvolávají tu negaci. Jak se sžíváš s takovouhle reakcí na svá veřejná vystoupení?“ zeptal se pak Hrušínského Láska.

„Já v podstatě to mám v paměti, když psal táta sloupky v roce 1969 a krátce velmi, protože tehdy to bylo drasticky omezeno – a ten poslední, někdy v dubnu 1969 už mu nevyšel, tehdy v Mladé frontě mu to vycházelo někdy od podzimu 1968, jako taková reakce na srpen, a moc hezký sloupek o Janu Palachovi napsal. Tak nedávno jsem na to narazil, když jsme sestavovali knížku k jeho stému výročí narození, v Divadle Na Jezerce jsme vydali knihu Rudolf Hrušínský: Sto rozmarných let – a tam jeden z těch sloupků, myslím, že právě ten o tom Palachovi, je vytištěn,“ odvětil Hrušínský.

Pilný čtenář? Prezident republiky

„Mě spíš překvapuje, že po těch 30 letech svobody jsme se dostali tak daleko, že začínám srovnávat s počínající normalizací. To mě trochu na tom děsí a zaráží. A myslím, že Parlamentní listy a jim podobné, nebo podobná periodika, tomu značně přispívají, především lhaním. Mají samozřejmě mocné zastánce, protože to je další z paradoxů, že jejich pilným čtenářem je prezident České republiky. To mi přijde naprosto otřesné,“ podotkl Hrušínský.

Láska se pak následně Hrušínského zeptal, v čem vidí paralelu s tou normalizací? V cenzuře, nebo v manipulaci s veřejností? „Já myslím, že především v manipulaci s veřejností, přesně s tím, co jsi ty říkal, s takovým jaksi plíživým vytrháváním věcí z kontextu, s nenápadným, nebo plíživým likvidováním svobody. Že tak, aniž bychom si to uvědomovali, tak přistupujeme na věci, které před pár lety byly ještě nepředstavitelné. Před pár lety stačilo, aby politik byl v přímém přenosu přistižen při lži, a odstoupil. Dneska to je vyloučené. Dneska v podstatě politici lžou jak na běžícím pásu a je to to nejmenší, co by jim někdo vyčítal. Což je taky hrozný,“ dodal Hrušínský. 

„A myslíš si, že ve vztahu k takovýmto médiím typu Parlamentních listů přistoupit k nějakému omezení, zákazu nebo stanovení přísnějších pravidel? A není to potenciálně to, co by mohlo být nebezpečné?“ zeptal se pak Láska. „Někdy krátce po listopadu, tuším na jaře 1990 mluvil Jiří Menzel v televizi o tom, že není dobré se úplně zbavit cenzury. Já jsem mu tehdy vůbec nerozuměl, vůbec jsem nechápal, co tím chce říct. A dneska si říkám, že asi to myslel v tom obráceném gardu, že přece jenom bychom měli mít jaksi silněji vyvinutý cit pro nějakou stopku tam, kde se skutečně otevřeně lže, tam, kde se ubližuje, tam, kde se vyvolává nenávist, nejen rasová, ale jakákoliv nenávist mezi lidmi. A ta tam je prostě evidentní. Ve většině těch článků je, ale ona je vlastně vidět i ve vystoupeních prezidenta a dalších politiků,“ sdělil Hrušínský. 

Láska se následně zeptal, kdo by byl ve vztahu k médiím soudcem. Napadlo třeba Hrušínského samotného, že by se někdy obrátil na soud? „Napadlo mě to několikrát a většinou mi to bylo rozmluveno právníky nebo advokáty s tím, že je to velmi zdlouhavý proces a většinou to nevede k dobrému konci. Nakonec to vidíme na těch největších kauzách, které hýbou společností, jako je Čapí hnízdo, třeba, tak i tam, kde jde o věci zcela jasné a jaksi průkazné, tak vidíme, že se nic nevyšetřilo, že se to nedaří,“ dodal Hrušínský. 

Rozhovor by Hrušínský Parlamentním listům nedal

„Pak je tu ještě druhá stránka, tys ji zmínil někde v rozhovoru nebo na facebooku a mně velmi inklinovala. A to je vlastně to, že my politici někdy tato média legitimizujeme tím, že do nich sami přispíváme, že jim dáváme rozhovory, že jim vlastně dáváme legitimitu existence. Myslím, že to jsi tenkrát psal zrovna o Parlamentních listech...“ podotkl dále Láska. 

„Možná o Parlamentních listech, ale já samozřejmě nevím. Já z vlastní zkušenosti vím, že oni častou si vezmou část rozhovoru, který poskytnu jinému médiu, a to je přetištěno v Parlamentních listech – a vypadá to, jako kdybych se bavil s nimi, což není pravda. Takže nevím, jestli to politici tak dělají, ale obávám se, že někteří ano,“ řekl Hrušínský. A Láska přizvukoval. „Máš pravdu, že se děje to přebírání těch rozhovorů, ale že i někteří politici v Parlamentních listech vystupují a oni to odůvodňují tím, že chtějí mít příležitost oslovit i tu jakoby voličskou skupinu, nebo tu skupinu obyvatel, na kterou jinak nedosáhnou, která čte Parlamentní listy,“ řekl Láska.

Hrušínský by podle svých slov již Parlamentním listům rozhovor nedal. „Dal jsem jim ho asi před 6-7 lety a původně jsem si, když jsem to viděl poprvé, tak jsem si myslel, že je to nějaký plátek, který patří k parlamentu. A ono to asi tak bylo vyloženě vymyšleno. Taky to tak bylo nastaveno. A pak, když jsem pochopil, o co jde, tak už jim neodpovídám vůbec na nic,“ dodal.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hrad ve sporu s tajnými službami. Jde o Vetchého, Foltýna a sbírku na trhaviny

21:34 Hrad ve sporu s tajnými službami. Jde o Vetchého, Foltýna a sbírku na trhaviny

Šéfové českých tajných služeb vyjádřili nespokojenost s kontroverzní sbírkou na plastickou trhavinu …