„O politiku se nestarám, jen tohle musím říct, protože jsem to prožila. Ukrajinští vojáci se na Donbase nechovali dobře. Měli hlad, kradli, chtěli chlastat, kradli. To nebyla normální armáda, ale bandité. Stříleli hlavně tam, kde žijí lidé. Bála jsem se o syna. Proto jsem zařídila doklady, odvezla ho k rodičům do Novorossijska, aby dostudoval, a vydala se do Česka. Ukrajina je mi už u zadku. Ať si ji oligarchové nechají,“ říká Taťjána Pastušenková, za svobodna Čajkovská. Už skoro rok žije spokojeně v Česku a chtěla by sem dostat i svého syna. Její životní příběh je plný zvratů.

Život ve válce

Bavíme se spolu v jedné z kaváren obchodního centra Zličín. Pastušenková nyní bydlí v Berouně, takže to neměla daleko. „Žila jsem v Konstantinovce, padesát kilometrů od Doněcku. Nyní tam je hranice příměří. Největší strach jde z nacionalistů. Chodí po Ukrajině s pochodněmi a svastikami na rukávech stejně jako kdysi fašisté. Všichni si pamatujeme, co udělali v Oděse. Bála jsem se, protože mám v dokladech napsáno, že jsem Ruska. Uvědomovala jsem si, že mě zastřelí jako první. Pomáhala jsem opolčencům, protože to byli naši muži, městští policisté a tak dále. Celé noci hlídali město, aby se nic nestalo. Dělaly jsme jim kávu, čaj, nosily boršč s chlebem,“ vysvětluje.

Po otcových předcích je Češka, po mámě Ruska a syna má s Ukrajincem. Právě když na Donbase začala ukrajinská armáda verbovat mladíky do války, rozhodla se zcela změnit život. Syna zavezla k rodičům do Novorossijska v Ruské federaci, aby tam dostudoval střední školu s technickým zaměřením. „Nejdřív ať si dokončí střední vzdělání v jazyce, který umí, a pak může studovat univerzitu v češtině, kterou se teprve učí,“ řekla si. Pro oba nicméně zařídila také dokumenty, aby mohli přesídlit do Česka. Sama nastoupila na autobus a odjela do Kyjeva, kde ji jako jiné krajany třeba z Oděsy či Záporoží přivítal český velvyslanec.