Vedoucí představitelé Evropské unie se shodli na finanční podpoře pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Na mimořádném zasedání Evropské rady, které se konalo 1. února, bylo dosaženo shody ohledně návrhu Evropské komise poskytovat Ukrajině pravidelnou a předvídatelnou finanční podporu až do roku 2027.

Financování pomůže Ukrajině udržet v chodu její administrativu, vyplácet platy, důchody a poskytovat veřejné služby.

„Dnes je Evropa silnější,“ řekla na konci summitu novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Evropská rada znovu potvrdila neochvějný závazek Evropy stát při Ukrajině. Všichni víme, že Ukrajina za nás bojuje. Podpoříme je nezbytnými finančními prostředky a poskytne jim tolik potřebnou předvídatelnost, kterou si zaslouží.“

V prosinci finanční balíček na Ukrajinu v hodnotě 50 miliard blokovalo Maďarsko. Před summitem maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro francouzský list Le Point uvedl, že je připraven svůj postoj zmírnit a navrhl kompromis. Na summitu balíček následně nevetovalo.

V rozhovoru pro Kossuth Radio se premiér Orbán k tomuto tématu již po proběhlém summitu – a tedy schválení 50 miliard finanční pomoci, vrátil.

Zdůraznil pozici Maďarska, které se dle jeho slov zasazuje, narozdíl od hlavních představitelů členských států Evropské unie, o mír. „Brusel zachvátila válečná horečka a všechno se točí kolem války. Evropští lídři tedy argumentují podle válečné logiky, zatímco Maďarsko věří, že vše v Bruselu by se mělo točit kolem míru: Že bychom měli co nejdříve usilovat o příměří, po kterém budou následovat mírová jednání,“ uvedl Orbán.

Zmínil též zajímavý fenomén, kdy různí lidé v Bruselu o válce na Ukrajině mluví jako o „naší válce“ a o pomýlenosti některých německých médií. „Začala mluvit – myslím, že zcela mylně – o Ukrajincích, kteří za nás bojují, a že pokud Ukrajinci nebudou, nezastavíte-li Rusy, vpochodují do Berlína. Když čtete německý tisk, je tam světová válka, přesto je zřejmé, že Rusové v tuto chvíli nedokážou porazit ani Ukrajinu – jak se tedy mohou postavit celému NATO?“ nechápal Orbán.

Maďarský premiér upozornil, že válka na Ukrajině pokračuje již dva roky a naděje Západu i Ukrajiny na smír se během těchto let nenaplnily. „Válka pokračuje. Zemřely statisíce lidí. V praxi dochází k porážkám na frontě, v podmínkách připomínajících dvě světové války. Každý den umírají stovky nebo tisíce, konec v nedohlednu. Měli bychom pracovat na tom, aby věci skončily co nejdříve,“ řekl Orbán.

Následně vysvětlil, v jakém kontextu hodlá Maďarsko uplatňovat svou promírovou politiku. „Naše pozice je jasná: Nebudeme dodávat zbraně. Nemůžeme bránit Bruselu v tom, aby byl pro válku, protože jeho pohled na výsledek války je odlišný od našeho,“ sdělil Orbán, proč Maďarsko nebylo výslovně proti 50miliardovému balíčku pomoci, vzhledem k tomu, že peníze z něj nejsou na zbrojní podporu nýbrž pro zabránění kolapsu ukrajinského státu.

Deník Financial Times zveřejnil ještě před summitem Evropské rady článek, v němž informoval o dokumentu z Bruselu, do něhož měl mít deník údajně možnost nahlédnout, v němž Brusel vypracoval strategii zaměřující se na hospodářské slabiny Maďarska, pokud by Maďarsko i nadále vetovalo pomoc Ukrajině.

Orbán o článku hovořil jako o „příručce pro vyděrače“.

„Hrozilo, že pokud se nedohodneme, peníze potřebné na fungování ukrajinského státu se dohodnou mezi ostatními šestadvaceti zeměmi a vezmou si naše peníze a pošlou je na Ukrajinu. Musel jsem tedy vyjednávat, abych tomu za každou cenu zabránil,“ připomněl Orbán v rozhovoru údajný plán Bruselu proti Maďarsku. Summit proto, že se tomuto plánu podařilo zabránit, považuje Orbán za úspěšný.

Pokud by na summitu nedošlo ke shodě, Orbán se obával, že by Brusel mohl Maďarsku v lecčem ublížit. „Je zřejmé, že pokud nedojde k dohodě, mohou nám samozřejmě ublížit, ale škoda, kterou můžeme způsobit jim, také nebude příjemná,“ prohlásil.

Konflikt mezi Maďarskem a Bruselem nicméně dle slov Orbána není pouze o jiném přístupu k válce na Ukrajině. S Bruselem je Maďarsko ve sporu například i v otázkách migrace, genderové ideologie i energetiky.

V Bruselu též Orbán pozoroval, že u spousty zemí dochází ke spojení evropských a amerických pohledů. „Často mám pocit, že se tím či oním rozhodnutím nesledují evropské zájmy, ale zájmy,“ řekl s tím, že Brusel často zastupuje zájmy někoho jiného, než evropských občanů. Doplnil, že „mír nastane, až v Bruselu nastane změna“.

Orbán připomněl i koncept tzv. demokratického deficitu, který naznačuje, že v situaci, kde se voliči a jejich vůdci vzájemně vzdalují, může dojít k politické změně, kdy voliči „vyženou“ své vůdce skrze volební proces. Podle Orbána je toto riziko zřejmé i v nadcházejících evropských volbách v červnu.

„Maďarská vláda zastupuje zájmy maďarského lidu a prosazuje zahraniční politiku vůči Ukrajině, Rusku, Americe a Bruselu, jak se na suverénní stát sluší,“ řekl Orbán. Ukrajina má dle jeho názoru jakožto suverénní stát možnost rozhodnout se vzít na sebe všechny důsledky války. Nemůže však žádat, aby Maďarsko jejich boj podporovalo. I přesto jí Maďarsko pomáhá. Sice „ne ve válce, ale v míru“.

Ke konci rozhovoru Orbán přiznal, že nejtěžší pro něj na jednání bylo, že v místě jeho ubytování v Bruselu probíhaly demonstrace farmářů. „Ale nejtěžší bylo, že v Bruselu byly demonstrace farmářů a tam, kde jsem spal, bylo za mým oknem asi dvě stě traktorů; zemědělci celou noc troubili na klaksony, přehrávali nahrávky řvoucího dobytka, a tak jsem se každých deset minut probudil a šel do vyjednávání s faktem, že jsem ztratil noční spánek,“ postěžoval si premiér.