Na konci října v Česku legálně pobývalo 491 871 cizinců. Z nich více než čtvrtinu tvořili Ukrajinci, více než pětinu pak Slováci a 12 procent Vietnamci. Migranti většinou do ČR jezdí za prací, studiem, podnikáním a rodinou. Od poloviny loňského června, kdy začaly kvůli mezinárodní situaci zostřené policejní kontroly, do sobotní půlnoci zadrželi policisté v Česku celkem 3 780 cizinců bez řádných dokladů včetně dětí. Ve čtyřech zařízeních pro zajištění migrantů s kapacitou 1 230 míst pobývá nyní 82 osob. Podle šéfa OPU Martina Rozumka se úroveň společnosti pozná podle toho, jak se chová ke znevýhodněným a zranitelným. Česká migrační politika v přístupu k migrantům, dodržování jejich práv i ve slušnosti selhává, uvádí OPU. Podotýká, že cizinci v ČR často pracují v profesích, kde chybějí síly a o které Češi nestojí.

„Demografický výhled naší společnosti je hrozivý. Cizince naléhavě potřebují nejenom naše firmy, ale i nemocnice, vědecká pracoviště, vysoké školy, máme-li tedy za cíl být konkurenceschopnou zemí založenou na vzdělání, a nikoli nacionalistickým podprůměrným zapadákovem,“ uvedl ředitel OPU Martin Rozumek.

Organizace na pomoc cizincům kritizují i přístup politiků

Problémy mají cizinci podle OPU už při získávání víz. Do registračního systému Visapoint se mnohým podaří zapsat jen díky úplatkům. „Týká se to našich ambasád v mnoha zemích – například na Ukrajině, ve Vietnamu či Mongolsku. Vzniká tak třeba u Vietnamců závislost na zprostředkovatelích a vysoké zadlužení,“ uvedla organizace. Podle ní se pak cizinci kvůli dluhům stávají obětí vykořisťování, a to i na léta. Registrační systém komplikuje situaci i přistěhovalcům, kteří v Česku žijí a chtějí si přivézt rodinu. Neulehčuje ji ani firmám, které shánějí pracovní síly, píše OPU.

Podle jejích zástupců české úřady kladou překážky i lidem, kteří v zemi dlouhodobě žijí a pracují. Týká se to například prodlužování pobytu, slučování rodin či vydávání povolení k trvalému pobytu. Spolky, které pomáhají cizincům, kritizují dlouhodobě i nemožnost zapojit se do veřejného zdravotního pojištění. Cizinci si totiž musejí platit pojištění komerční. Podle expertů na problematiku migrace a některých akademiků do Česka přijíždějí ale hlavně mladší zdraví lidé, kteří by do systému přispívali, přitom by z něj nečerpali.

Organizace na pomoc cizincům kritizují i přístup politiků. Podle nich se na adresu uprchlíků, kteří v Česku téměř nejsou, vyjadřují tvrdě i „vysoce postavení politici ze stran založených na solidaritě“.

Více než polovina cizinců – 55 procent, kteří v Česku žijí legálně, má povolení k trvalému pobytu. Na konci října smělo v ČR žít trvale 271 551 lidí ze zahraničí. Trvalý pobyt měly v Česku téměř tři čtvrtiny ze 109 243 Ukrajinců. Uprchlíků podle mezinárodních konvencí bylo v říjnu v Česku 12. Za prvních deset letošních měsíců úřady obdržely 145 žádostí o mezinárodní ochranu. Zhruba třetinu podali Ukrajinci. Druhou nejpočetnější skupinou žadatelů byli Kubánci, celkem jich útočiště v Česku hledalo 11.