V současném Turecku prý jistě nepanuje ideální situace. Dochází k zatýkání, mnoho lidí skončilo na dlažbě a další nesmějí vycestovat ze země půlměsíce. Krejčí k tonu ovšem přidává jedno „ale“. „Jenže nelze být skeptický vůči zpravodajství mainstreamových sdělovacích prostředků například o Ukrajině či Sýrii, a věřit všemu, co říkají tatáž média o Turecku. Je tu stejná tendenčnost, lenivé přebírání zajímavých zpráv na úkor hledání důležitých informací, embargo na to, co se nehodí. Především nevíme, co pučisté zamýšleli – kolik oni chtěli vyhodit lidí z práce a zatknout či případně zabít odpůrců. Turecký prezident Recep Erdogan dnes mluví o ‚rekonstrukci státu‘. Kolik lidí bylo vyhozeno z práce při takovéto rekonstrukci v roce 1989 ve východní Evropě?“ ptá se.

Turecký prezident Erdogan musí navíc řešit problém, který nás v moderních dějinách nikdy netrápil. Hlava země půlměsíce se snaží podřídit armádu civilní správě a politické moci. Doposud to v Turecku bylo tak, že armáda stála vedle politické sféry a během druhé poloviny 20. století opakovaně zasahovala do situace v zemi, přičemž tamní politici se jí podvolovali. Otázkou ovšem je, jak bude tato armáda využita, až se skutečně podřídí civilní moci. Armáda byla dosud chápána jako garant sekulárního vývoje státu. A Erdogan patří k příznivcům umírněného politického islámu.

Oskar Krejčí také varoval před prvoplánovým spojování islámu a terorismu. Ve shodě s papežem Františkem politolog připomněl,. že se teroristických útoků dopouštěli i křesťané. Ať už mluvíme o Velké británii, o Německu či o Itálii, ani o jedné zemi nebylo ve 20. století možné říci, že by tam převažovalo muslimské obyvatelstvo. Pro občany však nebyly teroristické útoky ničím neznámým.

Celý rozhovor najdete zde

Hodně se mluví také o obnovení trestu smrti v Turecku, ale i tady Krejčí varuje před rychlými odsudky. „V USA mají trest smrti v 31 státech a na úrovni federálního civilního i vojenského soudnictví. Podle Informačního centra o trestu smrti, což je nezisková organizace sídlící ve Washingtonu, bylo loni ve Spojených státech popraveno 28 lidí, letos za první pololetí 16. Od roku 1976 bylo v USA popraveno smrticí injekcí 1262 lidí, 158 na elektrickém křesle, 11 v plynové komoře, tři lidé byli usmrceni oběšením a tři popravčí četou. Téměř tři tisíce odsouzených jsou v amerických celách smrti a čeká. Řečeno jinak, odlišná je politická kultura americké a evropské elity, ne demokracie či nálada veřejnosti. I u nás podle zprávy Centra pro výzkum veřejného mínění z roku 2013 je většina lidí – konkrétně 62 % – pro obnovu absolutního trestu,“ připomíná.

Nakonec se vyjádřil i k oteplování vztahů mezi Ruskou federací a Tureckem. Tato situace budí neklid v myslích celé řady západních politiků. Případné dohody o obnovení obchodu a o další spolupráci by podle Krejčího prospěly oběma zemím. Turecko se navíc může rozhodnout spolupracovat i s Čínou. Evropská unie rozhodně nepředstavuje jediného možného tureckého partnera a bylo by chybou myslet si, že Turecko Evropskou unii potřebuje.

Jestliže se podaří situaci v Turecku stabilizovat, existuje prostor pro neotřelá řešení konfliktů, která by mohla přispět k celkové bezpečnosti ve světě.