„Lidstvo by už nemělo své úspěchy posuzovat podle křivky ekonomického růstu, ale podle vývoje emisí skleníkových plynů. Ty stále stoupají a proti klimatickému zhroucení se v podstatě nijak nebojuje,“ sdílela ČT24 na svém Facebooku citaci školačky, který inspirovala v posledních měsících celosvětovou studentskou kampaň, jež má přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Zároveň veřejnoprávní televize poukázala na její dosavadní úspěchy.
Někteří se však ve své reakci zaměřili spíše na Aspergerův syndrom, kterým mladá aktivistka Thunbergová trpí. Jeden z nejznámějších herních vývojářů, Daniel Vávra, připomněl, co se píše v definici Aspergerova syndromu: „V důsledku špatného rozpoznávání záměrů a úmyslů ostatních mohou být nositelé této poruchy v dětském věku snadno manipulováni, protože se z toho jejich vrstevníci pokusí těžit. Mohou také manipulovat ostatními.“ Nato poznamenal, že mu přijde nechutné zneužívat děti v politickém boji, obzvláště když to dělá veřejnoprávní médium.
Vávru rovnou přispěvatel do diskuse Jaroslav Jánovec ujistil, že mu z televize nikdo na jeho komentář neodpoví z důvodu, že mají svou vizi a absenci cti. Největším problémem lidstva je podle něj jeho přemnožení, a kdo si to nechce přiznat a hledat řešení, je prý pokrytec.
Uživatelka Alexandra Wild na to poznamenala, že „chorou Gretku zneužili hlavně její rodiče plus lobbisté a parazitické neziskovky“.
Komentujícího Aleše Rataje spíše zarazilo, že je Greta Thunbergová označována za aktivistku. Daleko příhodnější by mu přišlo, aby byla označována ještě jako dítě. Tím je podle jeho názoru šestnáctiletá dívka především, i když její zneužití pro zájmy jistých skupin ji o to dětství z větší části připraví.
Definice Aspergerova syndromu ve Vávrově podání pořádně rozhořčila Jana Smutného. Ve své odpovědi se do něj pustil se slovy, že v definici tohoto onemocnění se píše, že je Vávra idiot, který „je schopný jako důkaz neexistence globálního oteplování vyfotit, jak mu jednou za zimu napadnou před domem dva cm sněhu“.
Se zajímavým názorem přišel Luboš Lubík Vlasák. V jednom má prý jasno. A sice, že Gretin projev je podle něj napsaný tatínkem a doplněný knížecími radami, které se sice krásně kreslí, ale nedají se nárazově realizovat. To, že Greta ráda mluví o největším vymírání druhů, nepovažuje ve světě za nic neobvyklého. Rozepsal se o historii spojené s touto problematikou. A zmínil, že největší hromadné vymírání se od třetihor opakuje cca každých deset milionů let.
Zdůraznil, že vždy záviselo na oněch klimatických změnách, před kterými se tolik bije na poplach. Napsal také, že klimatické změny probíhají cca po 10 000 letech, postupně prakticky neustále. Na závěr shrnul, že k vymírání druhů přispívá nemalým dílem i činnost člověka, ale klimatické změny působením člověka jsou sporné, neprokazatelné, přesto s tím aktivisté pracují jako s faktem. „A zájmové skupiny z manipulací s údaji dělají záslužnou činnost,“ míní.
To Jana Pilátová se s Thunbergovou vůbec nepárala. „Tak vypatlaný mozek aby pohledal,“ pronesla na její adresu. Podle toho, co dívka káže, by prý měla začít důsledně žít. Navrhovala by, aby začala uklízet bordel kolem sebe, zahodila mobil, začala chodit ve lněném oblečení, nádobí si uplácala z hlíny a do školy začala jezdit na oslu. Výdobytky civilizace podle ní Greta používá denně a nedochází jí, odkud se berou.
Jan Kuběnka v kontextu s Gretiným vystoupením v Evropském parlamentu a italském senátu položil pobaveně otázku: „Kdy pojede mluvit do Číny nebo Indie?“
Velké množství nenávistných komentářů po zhlédnutí diskuse odsoudil Milan Votypka, který je čte spíše tak, že si jejich autoři léčí vlastní černé svědomí. K tomu však podotkl, že klimatickou změnu nemusíme řešit, protože jsme viděli Gretu jíst z plastikového pytlíku.
Na tento fakt navázal Marek Mrázek rovněž poukazující na Thunbergové neekologické chování týkající se výrazného používání jednorázových obalů.
Nad šestnáctiletou expertkou na lidstvo a celoplanetární záležitosti kroutí hlavou i Daniel Péder. Thunbergové přisoudil termín „chronické záškolačky – Grata Brouková Pytlíková.“
Na Nobelovu cenu za mír navrhli Thunbergovou tři norští poslanci ze Socialistické levicové strany. Greta Thunbergová se loni v srpnu rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek.
V prosinci 2018 promluvila také švédská školačka na klimatické konferenci OSN v polských Katovicích, v lednu pak přednesla projev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. V obou případech kritizovala politiky za nedostatečnou reakci na klimatické změny a žádala je o rozhodnější kroky na ochranu životního prostředí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab