„Jsme stále ve stávkové pohotovosti, dokud emisní povolenky neodkoupíme zpět anebo dokud nedojde k zásadním investicím do modernizace strojového parku, protože jen tyto kroky budou znamenat, že to vedení holdingu GFG myslí s existencí našich hutí i do budoucna zcela vážně. Co se týká investic, tak jsme vždy slyšeli od všech dosavadních majitelů ostravských hutí jen plané sliby. Přitom potřebujeme výrazně modernizovat ocelárnu i válcovny. Zastaralé tandemové pece u nás fungují jako jediné na světě. Jen tak můžeme být konkurenceschopnější a plnit nejnáročnější ekologické limity. Poslední masivní modernizace proběhla naposledy asi před 20 lety,“ uvedl Petr Slanina, odborářský předák z odborového svazu Kovo Liberty Ostrava, který v hutích pracuje už řadu let.

Ostravští odboráři také zorganizovali před několika dny protestní mítink před areálem firmy, na který dojel i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„My si určitě tady nechceme diktovat nějaké nehorázné či nesplnitelné podmínky, ale je si třeba uvědomit, že náš předchozí majitel – holding ArcelorMittal – vyvedl za15 let vlastnictví z ostravských hutí 50 miliard korun na dividendách, a těch investic tady realizoval jen velmi poskrovnu,“ vysvětloval dále Petr Slanina.

Na Ostravsku mají lidé ještě v živé paměti, jak dopadly Ostravsko-karvinské doly (OKD), které byly tunelovány některými bývalými vlastníky. 

Chyby se mohly udělat už při privatizaci

Podle dalšího vyjádření odborářů se měly udělat chyby už při prodeji ostravské huti v roce 2002 za vlády Miloše Zemana, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vedl Miroslav Grégr. Ve smlouvě i ve vládním usnesení k prodeji hutí se totiž vůbec nic neříká o povinných investicích do strojního vybavení. 

„Poláci byli v tomto směru chytřejší, při prodeji svých oceláren podnikateli Mittalovi si pravidelné investice vymínili ve smlouvě. Já si vůbec myslím, že při prodeji-privatizaci oceláren se mělo postupovat zcela jiným, sofistikovanějším způsobem. Ocel je totiž strategická surovina, ze které se vyrábějí jak injekční stříkačky a zdravotnické pomůcky, tak i tanky. Je to něco obdobného jako nerostné bohatství. Jak u důlních či energetických firem nebo společností obhospodařujících vodní zdroje musí fungovat větší kontrola ze strany státu, a to samozřejmě platí i pro ocelárny,“ konstatoval odborář Slanina.

Současná Babišova vláda se o situaci v ostravských hutích zajímá a podniká i konkrétní kroky k tomu, aby nedošlo k tunelování firmy. Ministr MPO Karel Havlíček nejprve „tlačil“ na indického vlastníka S. Guptu, aby se povolenky vůbec neprodávaly, jak je i uvedeno ve smlouvě o prodeji ostravské ocelárny, k čemuž se mu Gupta zavázal, nicméně menší část povolenek přece jen pak nechal prodat do své další ocelářské společnosti Galati v Rumunsku. Všechny evropské hutě totiž mají za povinnost vykazovat, že vlastní potřebné povolenky, jinak musí platit pokutu. A právě to hrozilo Guptově ocelárně v Rumunsku, která už žádné povolenky neměla, protože je loni musela prodat.

Vláda je situací v ostravských hutích znepokojená 

Po nesplnění slibu ze strany Sandžíva Gupty pak ministr Havlíček apeloval alespoň na to, aby se finance z prodeje povolenek objevily na účtu Liberty Ostrava. „Je to poslední varování. Jestli chceme Liberty Ostrava rozvíjet, musí být dohody dodržovány, je to elementární předpoklad. Vztahy musí být založeny na důvěře. Naším cílem je, aby běžela výroba. Snažíme se být zprostředkovatelem vztahu a situaci nezostřovat. Nelze však akceptovat to, že nejsou dodržovány základní dohody domluvené i s premiérem. Dali jsme důrazně najevo, že chceme veškerou dokumentaci související s emisními povolenkami a jasný výpis z účtu, že peníze přišly na účet Liberty Ostrava,“ informoval na webu MPO ministr Havlíček.

Premiér Babiš se pak v médiích vyslovil, že chce do Liberty Ostrava poslat i finanční kontrolu. Českou vládu zřejmě poplašily nejen aktivity odborářů, ale i zprávy některých zahraničních zpravodajů (např. BBC), kteří spekulovali o krachu ocelářského impéria GFG, jež má prý nyní bojovat o svou záchranu. Za normálních okolností by nebyl přesun povolenek mezi firmami ve stejném holdingu žádný problém, jenže začátkem března měl nastat, alespoň podle některých médií, krach finanční skupiny Greensill, která zajišťovala Guptovým ocelárnám provozní financování. Později za to Greensill inkasoval úroky. Tento model se však zhroutil, když švýcarská banka CreditSuisse odmítla dále nakupovat krátkodobé dluhopisy vydávané Greensillem, z nichž se vše financovalo. Důvodem prý bylo přílišné propojení s podnikáním Sandžíva Gupty, které banky začaly vnímat jako rizikové.

Vedení ostravské společnosti Liberty existenční problémy odmítá

Koncem minulého týdne pak skutečně dorazily finance za prodej povolenek na účet ostravských hutí. To potvrdila jak tisková mluvčí společnosti Liberty Ostrava, Barbora Černá-Dvořáková, tak Štěpánka Filipová z Ministerstva průmyslu a obchodu.

„Ostravská huť má v tomto okamžiku na účtu celou částku 1,24 miliardy korun za prodej jednoho milionu kusů nadbytečných povolenek sesterské firmě Liberty Galati. Zisk z tohoto prodeje ve výši 260 milionů korun byl použitý na výplatu odměny zaměstnancům k 70. výročí od založení huti. Zbylá část bude využita na investiční projekty v Liberty Ostrava, nicméně stále bude existovat možnost tyto povolenky koupit zpět, a to za pevnou, nižší cenu. Touto legální transakcí s vysokým ziskem naplnila společnost příslib, že povolenky, které ostravská huť vlastní, budou i nadále využívány pouze v její prospěch. Od července 2019, kdy GFG Alliance ostravskou huť převzala, získala Liberty Ostrava od GFG finanční podporu ve výši přes 4 miliardy korun. To ochránilo huť v době nejhorší krize a pomohlo jí se transformovat po letech, kdy byla soustavně podinvestována. V listopadu 2020 bylo pak vyhlášeno veřejné výběrové řízení na dodavatele technologie hybridních pecí, které jsou součástí investičního plánu ostravské huti na následujících 10 let. Uzavření konkursu se očekává v prvním pololetí roku 2021,“ sdělila tisková mluvčí společnosti Liberty Ostrava, Barbora Černá-Dvořáková.

V současné době jsou na tom ostravské hutě, po ekonomické stránce, celkem solidně. Také díky lepším cenám oceli, které se v nedávné době zvýšily, měla huť jen za první čtvrtletí letošního roku provozní zisk 60 milionů eur a došlo k dvacetiprocentnímu meziročnímu navýšení výroby. Další objednávky pak naznačují, že by stabilita mohla trvat i delší čas. Jde o nejlepší čtvrtletí od doby, kdy v roce 2018 holding GFG získal ostravskou ocelárnu od společnosti ArcelorMittal.

I krajské vedení bedlivě sleduje ostravskou ocelárnu

V ostravských hutích nyní pracuje okolo 6 tisíc zaměstnanců a dalších mnoho firem je na ně napojeno, případný kolaps jedné z největších firem v republice by tak znamenal pro celý Moravskoslezský kraj (MSK) značný sociální problém, proto ho vedení ostravského regionu velmi pozorně sleduje. 

„Celou situaci z pozice nestranného pozorovatele bedlivě monitorujeme, a to slovo ‚pozorovatel‘ podtrhuji. Kraj tady není v pozici podílníka, regulátora nebo cokoliv jiného. Ostravská huť je ale bezesporu jedním z největších zaměstnavatelů v kraji, který navíc zpracovává strategickou surovinu, a takto k ní přistupujeme. Co se děje ‚ve střevech‘ firmy, ví jen její vedení a celá situace může být práh krachu, stejně jako bouří ve sklenici vody. Jako kraj samozřejmě iniciativně jednáme a jsme vedením Liberty ubezpečeni, že společnost je zajištěná a nehrozí, že by zítra vyhlásila bankrot, zhasla pece a zavřela brány,“ zhodnotil situaci kolem ostravských hutí náměstek pro průmysl a energetiku MSK Jakub Unucka.

„Je ale potřeba říct, že Liberty je soukromá společnost, a není úkolem politiků, aby klepali na dveře každému podnikateli, jestli má na zaplacení faktur. Kraj ze svého strategického pohledu zcela bezpochyby pomůže huti ‚ozelenit‘ svůj provoz, otevře mu dveře k evropským penězům a usnadní mu život tím, že jí nebude házet klacky pod nohy. Proto nadstandardně rychle měníme krajské zásady územního rozvoje, aby k Liberty mohla být protažena sít velmi vysokého napětí z Nošovic, proto důkladně posuzujeme projekty financované z evropského fondu spravedlivé transformace, aby mohla být celá výroba zelenější a bez uhlí. A pokud by skutečně hrozil nějaký průšvih, jsme připraveni po vzoru sociálního programu ‚Task force OKD‘ rozjet stejnou pomoc zaměstnancům a dodávajícím podnikatelům,“ dodal ještě náměstek moravskoslezského hejtmana Unucka.

Ten se pak ještě v závěru vyjádřil v tom smyslu, zda je vůbec výhodné, za současné situace ve světě, se oceláren v našem státě i v celé Evropě zbavovat, když tato strategická surovina se používá v mnoha důležitých průmyslových odvětvích, a když ji budeme ještě léta potřebovat. Jako východisko určitě nevidí jen její dovoz z Číny či Turecka, což nám nyní ukázala, ohledně strategických produkcí, i koronavirová krize.