Společným jmenovatelem dnešního přehledu mediálních zajímavostí uplynulého týdne je cenzura, kterou Petr Žantovský zaregistroval v různých podobách. Začíná návrhem novely zákona o Vojenském zpravodajství, podle něhož budou poskytovatelé internetu a mobilní operátoři muset zajistit státu přístup ke všem datům svých klientů. „Umožnit monitorování mobilní i e-mailové komunikace má dát vojenské rozvědce naprosto nevídané pravomoci, na které se hodí v podstatě jediné označení, a to ‚Velký bratr‘. Podle tohoto zákona má v podstatě právo evidovat veškerou esemeskovou, e-mailovou a jakoukoli jinou soukromou komunikaci s tím, že z toho využije jenom to, co bude zavánět nějakým trestným činem. Třeba terorismem nebo něčím takovým,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Návrh považuje za podobně „gumový“ zákonný předpis jako nedávnou novelu trestního zákoníku, kterou ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi zrychleně schválila Poslanecká sněmovna. „Základní problém, když to vezmu jenom čistě po slovech toho zákona, je, že ten vyhledávač, který má v těch kvantech statisíců a milionů komunikátů vyhledávat ty škodlivé obsahy, tak je bude vyhledávat podle klíčových slov. A nikde nebylo napsáno, podle jakého klíče a kdo bude ta klíčová slova vybírat. To znamená, že to klíčové slovo může být třeba bomba. A když napíšu nějakému kamarádovi, kterému se zrovna narodilo dítě: ‚To je bomba, to je úžasné, že máš dítě‘, tak v tu ránu jsem ve sledovači a v nějakém vyhledávači, který říká, že Žantovský píše do své komunikace slovo bomba,“ upozorňuje mediální odborník na to, co nás v souvislosti s novelou zákona o Vojenském zpravodajství nejspíš čeká.

Moderátor ČT přišel s vyhledáváním nekalých živlů

Už si velmi živě představuje toho islámského teroristu, jak zaplňuje svoji e-mailovou poštu slovy jako atentát, bomba, výbušnina, zbraně a podobně. „No to je přece nesmysl. Z toho vyplývá, že tento zákon není v žádném případě primárně postaven proti teroristům, je to jen záminka, jen taková zástěrka, ale smyslem toho zákona je boj proti vnitřnímu nepříteli. Takhle se tomu říkalo za komunistů. Byla na to určena jedna správa Státní bezpečnosti, tuším, že desátá, pro boj proti vnitřnímu nepříteli, bylo to vyhledávání nepřátelských živlů uvnitř společnosti, jejich ostrakizace, případně kriminalizace nebo úplné vyloučení z veřejnosti a tak podobně,“ připomíná Petr Žantovský s tím, že analogie s minulým režimem ho napadla při sledování úterních Událostí, komentářů České televize, které moderoval Lukáš Dolanský.

Hosty této části pořadu byli poslanec hnutí ANO a člen Výboru pro bezpečnost Bohuslav Chalupa a výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip. „Pan Dolanský tam v jednom místě doslova říkal, že se jedná o vyhledávání – cituji – ´nekalých živlů´. To je přesně to vyjádření, které známe velmi důvěrně z předchozího režimu. Havel byl nekalý živel, Dienstbier byl nekalý živel, Placák či Plastic people byli nekalé živly, všichni byli příživníci, nekalí živlové. A tak já čekám, kdy někdo vyndá jako oficiální výraz třeba ztroskotanci nebo zaprodanci, to tu také už dlouho nebylo. Ale všimněte si toho, jak se ten jazyk strašně blíží tehdejší realitě a to je pochopitelně skandální. Jsme teď v situaci, kdy rozjíždíme zákonem podloženou cenzurní mašinérii,“ poukazuje mediální analytik.

Naplňuje se Orwell i se vracíme ke komunistické praxi

Všímá si, jak to sledování bude na sebe „krásně“ navazovat. „Jedna instituce si nás vytipuje, to budou ti úředníci na Ministerstvu vnitra pod panem Chovancem v tom novém speciálním útvaru, kteří budou tipovat producenty nebezpečných nebo podezřelých obsahů na internetu. Odtud se to přenese do monitorovací služby rozvědky, a když ta sezná, že na nás má konečně dost materiálu, tak to následně předá státnímu zastupitelství. To bude postupovat podle Pelikánova zákona a obviní nás za to, že jsme použili slovo bomba, a tím jsme propagovali veřejně terorismus. Myslím, že je to docela dobře vymyšlené od monitoringu přes nějaká ta rozlišovací slovíčka až po tu soudně justiční mašinérii,“ uvědomuje si Petr Žantovský, že to má velice blízko ke komunistické praxi i k tomu, co psal ve svých románech George Orwell.