Jako velký úspěch Fialovy vlády předložila v minulém týdnu většina médií informaci, že schodek státního rozpočtu je nakonec nižší, než byl plán. Postačilo, že šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil výpočet, že státní rozpočet České republiky hospodařil v roce 2023 se schodkem 288,5 miliardy korun. A deficit hospodaření tak meziročně klesl o 71,9 miliardy korun, tedy byl příznivější proti schválenému plánu 295 miliard korun.

Výsledky státního rozpočtu za loňský rok ale nejsou tak uspokojivé, jak se mohou zdát. Zástupci opozice upozorňují, že při hlubší analýze sledujeme pouze hru s čísly a přesuny miliard. Ministra financí Stanjuru proto označují za „kouzelníka“.

Lidé by si ale podrobné informace podle ekonoma Pavla Šika zasloužili znát. A přinést by jim je měli novináři, jenže ti podle něj v tomto směru svou roli neplní.

„Co mě pokaždý na informacích v českých médiích fascinuje, je ta mlha. Ministr financí zveřejní zprávu a média ji přetisknou bez nějakého hlubšího vysvětlení nebo komentáře. Média tedy přetisknou tiskovou zprávu Ministerstva financí a lidi, domyslete si to. Žádný div, že část populace, dokonce někteří novináři jako Lenka Zlámalová z Echa, poté pořád pracují se starými daty,“ komentuje strohé zprostředkování výsledku státního rozpočtu 2023 ze strany mediálních zástupců.

Jakým způsobem byl rozpočet sestavován, upozorňuje například stínová ministryně financí z hnutí ANO Alena Schillerová. „Reálný výsledek, po započítání 18 mld. Kč mimorozpočtové půjčky od EIB, 16 mld. Kč faktické půjčky od ČEZ v důsledku dividendy odpovídající 99,5 % veškerého zisku a 20 mld. Kč rizik přesunutých na letošní rok ústavně sporným nevyplacením mimořádné valorizace, odpovídá 342,5 mld. Kč,“ nastiňuje. Avšak bez větší reflexe novinářů.

Ekonom Šik by jako novinář chtěl lidem vysvětlit alespoň financování Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), kde u rozpočtu SFDI na rok 2023 stálo, že částka ve výši 30,7 miliardy korun bude zajištěna z dluhového financování prostřednictvím úvěrů, a navíc u kapitoly „dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu“ byla ještě částka 2,5 miliardy vypůjčená od EIB, tzn. celkových 33,2 miliardy na dluh.

„Jenže SFDI na rozdíl od superrychlého Stanjury nějakou závěrečnou zprávu ještě nemá, a tak panují dohady. A podle mě oprávněné, protože je na státu, aby jasně vysvětloval, ale tady se to schválně nedělá. Vytváří se mlha a média ji přejímají,“ dodává.

„Hodně se psalo o tom, zdali přímým financováním SFDI nechce vláda schodek rozpočtu upravit, pak to z médií vyšumělo. Pokud bych byl novinář, bylo by dobré pro čtenáře uvést, že v zápisu výboru SFDI ze dne 22. června 2023 stojí, že SFDI přijímá úvěr od Ministerstva financí až do celkové výše 30,675 miliardy Kč. Bylo by dobré třeba ohledně souvislostí napsat, že peníze si půjčilo Ministerstvo financí podle webu Ministerstva dopravy od Evropské investiční banky (EIB), ale prý pouze ve výši 24 miliard,“ přibližuje dále ekonom.

V rozpočtu SFDI také stálo, že původní plánované výdaje na rok 2023 byly cca 150,9 miliardy, ale fond nyní vykazuje čerpání za všechny akce ve výši nějakých 143,2 miliardy. „Bylo by dobré jako novinář spekulovat, zda ten rozdíl cca 7+ miliard, o které si ministerstvo půjčilo od EIB méně, docela nápadně odpovídá sníženému čerpání SFDI za rok 2023 a je nápadně podobný tomu rozdílu vůči plánu, kterým se teď Stanjura chlubí a bije v prsa. Nebo se čerpání SFDI ještě změní, Stanjura to ví, ale my ne?“ pokračuje Šik.

Stejně tak by měli novináři spekulovat, zdali Ministerstvo financí nenařídilo Ministerstvu dopravy přeložit část čerpání do roku 2024, aby schodek vyšel lépe.

„Je docela legrace, že média otisknou částku 288 miliard, i když Stanjura v rozhovoru se Schillerovou (která mu předhazuje, že nezapočítal 18 miliard půjčky od EIB do schodku) říká: ‚... i kdyby, tak (schodek) je 306 miliard.‘ Hmm, tak jo no...,“ podotýká a klade si otázku, pokud Stanjura čaruje zde, kde čaruje ještě?

Jako novinář by se Šik také ptal, jak může mít výsledek roku hotový už 4. ledna. „To nemá ani střední firma, natož stát, a proto třeba naši západní sousedi zveřejňují výsledek až koncem ledna. Zeptal bych se dále, jak ví, že celkové zadlužení za rok 2023 bude ve výši 42,3 % HDP (stojí v jeho prezentaci ze dne 4. 1.), když statistický úřad zveřejní předběžný odhad HDP za 4. čtvrtletí 2023 až 30. ledna a na konci třetího čtvrtletí bylo zadlužení vůči HDP 43,1 %. Neříkám, že to nejde, ale když podle jeho poslední predikce HDP z listopadu vycházelo zadlužení vyšší, zlepšil se teď náhle HDP? Proč, když Stanjura už teď všechno ví, ČSÚ zveřejňuje až v březnu konečné informace k HDP za minulý rok a posílá je až v dubnu Eurostatu,“ pozastavuje se ekonom.

„Pokud bych byl novinář, zeptal bych se taky, když tedy Stanjura zná výsledek státního rozpočtu za rok 2023 se všemi výdaji a příjmy, musí vědět i výši nového zadlužení za čtvrtý kvartál, které bylo za třetí kvartál o 220,2 mld. Kč vyšší než na konci roku 2022.

Zeptal bych se, jak to, když v třetím kvartálu bylo po započtení nového dluhu celkové zadlužení ČR podle Ministerstva financí 3 115 mld. Kč, tak o tři měsíce později v prezentaci ze dne 4. 1. (kdy Stanjura představoval schodek rozpočtu), je na sedmé stránce celkové zadlužení uváděno ve výši jen 3 111 mld. Kč. Neříkám, že to nejde. Stát třeba splatil nějaké dluhopisy a za poslední čtvrtletí už žádné nevydal? Už si nepůjčil od EIB?

Jenže to by člověk musel být novinář a mít na to čas, ne půl hodiny v pauze... A takhle si tady žijeme,“ zakončuje ekonom Pavel Šik svůj komentář k nesrovnalostem ve státním rozpočtu za rok 2023.