Předpokládá to vládní návrh zákona, který v úvodním kole podpořila Sněmovna. Obdobnou předlohu pirátských poslanců zamítla už v prvním čtení, podle kritiků nebyla v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.

Vládní předlohu posoudí ústavě-právní a správní výbor. Sněmovna odmítla zkrátit dvouměsíční lhůtu, kterou na projednávání návrhů zákonů standardně mají. Není proto jisté, zda bude ochrana takzvaných whistleblowerů přijata do konce volebního období.

Oznamovatelům by podle vládního návrhu hrozila pokuta až 50 000 korun, pokud by podali vědomě nepravdivé udání. Firmy by musely zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení. Za nedodržení povinností by mohly dostat až milionovou sankci.

Nad přesnými parametry zákona se povede ve výborech debata. Dominik Feri (TOP 09) upozornil na to, že některé z nich jdou nad rámec evropské směrnice.

Piráti ve svém návrhu chtěli, aby oznamovatelům zajišťoval podporu úřad ombudsmana. Kritizují to, že podle vlády by to mělo být ministerstvo spravedlnosti.

Cílem předlohy je zajistit ochranu lidem, kteří se v souvislosti s výkonem práce dozvědí o protiprávním jednání a oznámí ho. Právní úprava se týká zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, státních zaměstnanců, stážistů či dobrovolníků. Měla by je chránit třeba před propuštěním, uložením kárného opatření, diskriminací, přeložením na jiné místo, změně rozvržení pracovní doby nebo snížením mzdy.