„Zeman: Chytrý ožralý chromajzl, který se, ohledně islámu, obětuje za všechny,“ zkonstatoval mimo jiné Konvička.
Pak se rozepsal k zahraniční politice, podle něj Česko musí dělat samostatnou zahraniční politiku. „Sunnitský svět má vůdce. Recep to prostě dal, kluk jeden ušatá. Brusel + ‚stará EU‘ jsou v prdeli – morálně, populačně, politicky. Kolem to každý ví, a každý se s tím vypořádává po svém,“ poznamenal Konvička s tím, že my jsme vojensky „sračky“, bezpečnostně „mafiánov“, ale současně máme chytré lidi. „Jsme islamofobní velmoc v tom, jak tady mohamedány rafinovaně trápíme,“ podotkl. Podle jeho slov máme v „koalici“ co nabídnout. „Jo, a máme solidní jaderný výzkum a spoustu vyhořelého paliva,“ dodal.
„Paradox: Říct Češi – vč. elit – hlasitě, že islám je svinstvo. Islám se Česku vyhne,“ napsal také Konvička.
O islámu napsal mimo jiné to, že je to dnes většinové téma, o němž každý žvaní. „A mě znovu baví až šokuje připitomělost výroků druhé strany,“ napsal.
„Stala se tohou spousta – arabské jaro, Charlie Hebdo, Sýrie, Bataclan a Orlando a Nice a ‚migrační krize‘ a Erdoganovo referendum... Každý, kdo není úplně tupý, musí vědět, že jsme v průseru. A přesto, nebo právě proto, vidím zas úplně stejné argumenty – od ‚nejsou všichni stejní‘ přes ‚islám je jiný, za nic nemůže‘ až po ‚tady žádné nemáme‘. Pozoruhodná je snaha dělat věci složitější, než jsou (než říci slovo na 'i', napíšeme 20 odstavců keců), pozoruhodná je póza, že pokud se něco stane, stane se to ‚za dlouho‘. Společným leitmotivem též je, že ‚Konvička nemůže mít pravdu‘ – a kdyby ji měl, platí předchozí tvrzení,“ poznamenal Konvička.
„Zvídavá část mé mysli se nepřestává divit, jak je možné, že se tolik evidentně gramotných a možná i inteligentních lidí namáhá, aby popřeli očividné. Proč raději třeba nesbírají motýly... No a ta sebekritická část mé mysli se ptá, proč se na to nevyseru – a nesbírám raději motýly? Mýlil jsem se za život v mnoha věcech, ale v analýze islámu fakt ne,“ uzavřel svou úvahu.
Celý příspěvek Martina Konvičky:
Venku hnusně, žena kdesi kalí ... a já zažívám pozoruhodné déjà vu, jako v debatách o islámu v letech 08, 09... v časech počátků IvČRN.
Debatuji o islámu s intelektuály.
Tehdy bylo to téma okrajové, žhavých debat se účastnily hlavně konvertitky a islámofilní klucátka, kteří později též konvertovali.
Dnes je to téma většinové, žvaní o něm každý - a mě znovu baví až šokuje připitomělost výroků druhé strany.
Za těch 7 let se toho stala spousta - arabské jaro, Charlie Hebdo, Sýrie, Bataclan a Orlando a Nice a "migrační krize" a Erdoganovo referendum... KAŽDÝ, kdo není úplně tupý, musí vědět, že jsme v průseru.
A přesto, nebo právě proto, vidím zas úplně stejné argumenty - od "nejsou všichni stejní" přes "islám je jiný, za nic nemůže" až po "tady žádné nemáme". Pozoruhodná je snaha dělat věci složitější, než jsou (než říci slovo na "i", napíšeme 20 odstavců keců), pozoruhodná je póza, že pokud se něco stane, stane se to "za dlouho". Společným leitmotivem též je, že "Konvička nemůže mít pravdu" - a kdyby ji měl, platí předchozí tvrzení.
Zvídavá část mé mysli se nepřestává divit, jak je možné, že se tolik evidentně gramotných a možná i inteligentních lidí namáhá, aby popřeli očividné. Proč raději třeba nesbírají motýly.... No a ta sebekritická část mé mysli se ptá, proč se na to nevyseru - a nesbírám raději motýly?
Mýlil jsem se za život v mnoha věcech, ale v analýze islámu fakt ne.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef