Jaroslav Štefec (Trikolora), bývalý náměstek ministra obrany, který působil pod vedením tehdejšího ministra Alexandra Vondry (dnes europoslance za ODS), se ve svém nedávném komentáři ostře pustil do současného stavu a směřování Armády České republiky (AČR). Jeho kritika se zaměřuje na několik klíčových oblastí včetně nákupu vojenské techniky, personální situace, financování a celkové strategie obrany státu.
Štefec na úvod připomíná, že základním úkolem ozbrojených sil podle zákona č. 219/1999 Sb. je „připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení“. Podle něj však současná AČR tento úkol nesplňuje. „Současná česká verze armády nemá s obranou státu vůbec nic společného,“ uvádí Štefec. Kritizuje, že armáda byla dlouhodobě budována pro expediční operace, jako byly mise v Afghánistánu, a nikoliv pro obranu vlastního území. Změna směrem k „armádě pro přímý konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu“, kterou prosazuje náčelník generálního štábu Karel Řehka, je podle Štefce nereálná a neefektivní.
Jedním z hlavních témat Štefcova komentáře jsou nákupy vojenské techniky, které označuje za předražené a nevhodné. „Zatímco generál Řehka nejspíš sní o tom, jak podoben Janu Žižkovi potáhne v čele českého kontingentu v sestavě armád EU na Rusa, aby zachránil Evropu, politici vyjednávají další a další nesmyslné stamiliardové nákupy,“ napsal Štefec.
Jako příklady uvádí tanky Leopard 2A4, které pocházejí z konce 80. let a jsou podle něj zastaralé, nebo stíhací letouny F-35, jež jsou „téměř 20 let nové“, ale mají spolehlivost „na úrovni zboží z vietnamské tržnice“. Štefec také upozorňuje, že funkčnost těchto letadel může být kdykoliv deaktivována americkou administrativou. Dále kritizuje nákup obrněných transportérů Pandur, které „na Ukrajině totálně propadly“, a francouzských děl CAESAR či švédských bojových vozidel CV90, jež označuje jako „supernovinku“ z 90. let.
Podle Štefce jsou ceny těchto systémů „dva- až pětkrát předraženy“ oproti cenám, za které je pořizují jiné armády NATO. Rozdíl tvoří provize a „odměny“, které plynou do kapes zainteresovaných osob na Ministerstvu obrany a generálním štábu, ale také do „kampeliček“ a účtů lobbistů. „To vše jakoby zcela mimo pozornost zpravodajských služeb, policie i ‚hlídacích psů demokracie‘, jak se ráda nazývají mainstreamová média,“ dodává Štefec.
A pokud se něco provalí? „Pokud se přece jen něco provalí, efekt je zhruba stejný jako výstřel do pytle peří. Zasmrdí to, zavíří pár mediálních pírek, ale jinak panuje jen ticho a všeobjímající pravda a láska. Vyšetřování skončilo, zapomeňte,“ nešetří pohyby peněz kolem armády Štefec.
Dalším zásadním problémem, na který Štefec upozorňuje, je nedostatek personálu. Cituje přitom generála Řehku, který přiznává, že armáda potřebuje posílit o 14 000 lidí, což je téměř 60 % současného stavu. Štefec však považuje tento cíl za nereálný. „Řehka ani netuší, jak nesmyslná jeho slova jsou,“ uvádí. Podle něj armáda nemůže najít dostatek lidí ochotných sloužit a bojovat za vlast, a to zejména kvůli nízkým platům a nedostatečným sociálním výhodám.
Štefec také kritizuje rozdělení rozpočtu Ministerstva obrany. Uvádí, že v roce 2024 šlo na platy, pojistné a FKSP pouze 19,5 % rozpočtu, přičemž na platy příslušníků bojových útvarů a jednotek (nejdůležitějších členů armády) šlo jen 3,3 % rozpočtu. „Nástupní platy jako v Amazonu a ‚sociální výhody‘ rovněž na zhruba stejné úrovni,“ konstatuje Štefec. Podle něj je to nedostatečné pro motivaci potenciálních obránců vlasti.
Podle Štefce by AČR nebyla schopna ubránit ČR proti útoku motivovaných a dobře vycvičených militantů. Jako příklad uvádí situaci v Sýrii. „Nepřemýšlí totiž o armádě, schopné bránit území našeho státu a chránit občany. Žije stále v zajetí představy Armády České republiky jako malé skupiny za žold sloužících vojáků z povolání, přísahajících sice věrnost ČR, ale podřízených velení NATO a schopných zapojení do misí podobných afghánské nebo do útočné války vedené proti jiné zemi. Armády, neschopné v žádném případě ubránit ČR proti útoku pár desítek tisíc motivovaných, dobře vycvičených, lehce vyzbrojených a vysoce mobilních militantů, kteří dokázali za dva týdny dobýt celou Sýrii,“ píše Štefec a poukazuje na konkrétní čísla v Sýrii. „Syrská armáda představovala 150 000 bojeschopných mužů. Česká tzv. ‚armáda‘ jich dnes má s bídou 5 000,“ píše Štefec. Podle něj je dobytí Sýrie varovným příkladem, který by se mohl opakovat i v Evropě.
Jako řešení Štefec navrhuje radikální změnu nákupů, zvýšení platů a motivace vojáků a posílení civilní kontroly armády. „Radikálně změnit způsob, jakým resort obrany nakupuje, platit jen skutečně tržní ceny a složení nakupované techniky přizpůsobit skutečným hrozbám vzešlým z jejich analýzy, a ne fantaziím vojáků na generálním štábu. Zaplatit lidi a motivovat je k obraně sebe, svých blízkých a své země. A konečně znovu posílit civilní kontrolu armády. Všechno jde, když se chce a je politická podpora. Mám s tím své zkušenosti,“ uzavřel svůj komentář Jaroslav Štefec, bývalý náměstek Ministerstva obrany, když v jeho čele seděl za ODS Alexandr Vondra.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je řízení Armády ČR plné lobbistických a korupčních vlivů?
autor: Marian Kučera
