Jako zkušený diplomat Cyril Svoboda okomentoval setkání prezidentských protějšků – amerického Joea Bidena s hlavou Francie Emmanuelem Macronem. „Nevím, co si říkají v rozhovorech za zavřenými dveřmi, ale určitě panuje jedna obava – že USA na ukrajinské válce velmi silně získávají. Jedním z dopadů jsou drahé energie, v Evropě bude platit Green Deal a navíc je velké riziko, že evropský těžký průmysl, který je energeticky náročný, se přestěhuje do Spojených států,“ vysvětlil.

Upozornil, že Macron cítí potřebu chránit také evropský průmysl. Pravděpodobně při setkání rovněž sondují, jak a za jakých podmínek jednat s Ruskem. „I Biden, i Macron a Scholz jsou ochotni mluvit s Ruskem, Putin je ochoten mluvit se Spojenými státy a Biden jednání podmiňuje stáhnutím ruských vojáků z Ukrajiny. Sondují tedy možnost vedení dialogu,“ řekl Cyril Svoboda pro ParlamentníListy.cz.

Z Evropské unie se navíc začaly ozývat hlasy i z vysokých míst, že USA mají z války velký zisk. Vedle dodávání zbraní se jedná o dodávky plynu do Evropy, který stojí čtyřnásobně více než v USA.

„Asi se jednalo i o solidaritě s Ukrajinou. Atmosféra mezi Bidenem a Macronem je demonstrativně mimořádně vřelá, což je signál oproti ostatním setkáním s Donaldem Trumpem, kde byl vztah jiný. Ale je fakt, že Spojené státy dodávají plyn Evropě a upevnily Severoatlantickou alianci. Největší je ale otázka cen energií a téma přestěhování těžkého průmyslu z Evropy do Spojených států. Spojené státy americké současné dění dlouhodobě minimálně nepoškozuje, spíše z toho mají velké výhody,“ vysvětlil lidovec, který už dříve uvedl, že USA vydělávají na současném konfliktu nejvíce, aniž by ztratili jediného vojáka.

Předsednictví Evropské unie nemá „českou stopu“

Cyril Svoboda zhodnotil české předsednictví EU i schopnost ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely vyjednávat na půdě Evropské unie o řešení drahých energií. Stále prý platí, že předsednictví je zvládáno po administrativní stránce dobře. „Probíhají schůzky, které mají probíhat, komunikuje se to dobře, ale chybí tomu silnější náboj. I u nás se argumentuje tím, že se čeká na ‚evropské řešení‘. My jsme hybatelé procesu a určitě by se slušelo, aby hybatelé procesu přišli s návrhem. Zatím předsednictví nemá speciální ‚českou stopu‘,“ domnívá se.

Čeští politici by si měli dát více záležet, jak představit možná řešení, což se zatím neděje – tedy vysvětlit vlastní české řešení, představit evropské řešení a pak o tom evropském řešení jednat a snažit se ho prosadit. „Pak by Síkela dostal jedničku s hvězdičkou, ale to se neděje, takže nedostane jedničku s hvězdičkou.“ Svobodovi se nelíbí, že Česká republika jen čeká, co připraví Evropská komise, případně další orgány EU. Návrhy tak nepřicházejí z Česka do EU, ale z EU do Česka. Prosadit nějaký český návrh by přitom považoval za dobrou vizitku, ale tuto roli čeští politici nezvolili.

Cyril Svoboda míní, že na vyjednávání má vliv i společenská podpora v Rusku. Ruský prezident Vladimir Putin si při hovoru s německým kancléřem Olafem Scholzem stěžoval na podporu od Západu Ukrajině, kam se pumpují zbraně a že na Západě se cvičí ukrajinská armáda. Takovou podporu označil za destruktivní a navíc tvrdí, že politická a finanční podpora Ukrajiny vede k tomu, že Kyjev odmítá vyjednávat. Právě start vyjednávání považuje Svoboda za základ konce války, bez něhož k ukončení bojů nedojde.

„Myslím, že průzkumy i v Rusku ukazují, že klesá podpora těch, kdo chtějí válku, a stoupá podpora Rusů, kteří chtějí, aby Rusko jednalo. Ale podle mne to začalo slovy Putina, že by jednal, kdyby byly jiné podmínky. Jednat se má ale v každém případě a z obou stran, pak stoupá procento, že se jednat skutečně začne,“ sdělil.