Armádu si neudržujeme a nevyzbrojujeme jenom kvůli NATO, ale i kvůli sobě, řekl dnes předseda vlády Babiš.

Podle Metnara, má armáda a obrana v prioritách a pilířích naprosto jasno: „Primární je NATO, co se týká bezpečnostní a obranné strategie a dlouhodobého výhledu rozvoje armády. Ta ví, co potřebuje, kde má slabá místa, i to, jak je na tom se zastaralou technikou,“ zdůraznil ministr obrany.

Neopomněl zmínit i podpůrný pilíř Evropské unie, který by měl však spíše doplňovat zmíněné aktivity, a ne tvořit duplicity: „Mělo by se jednat o zkvalitnění evropské a alianční obrany,“ doplnil.

Ministr reagoval na článek novináře Ondřeje Stratilíka, který napsal: „Největším problémem českého vojska je Andrej Babiš a jeho moudra, kvůli tomu několik uniforem propotili generálové české armády“. K tomu Metnar podotkl: „Já si nemyslím, že by armáda speciálně teď více propotila uniformy, než kdy jindy.“

Upozornil, že vyzbrojovací projekty je už třeba realizovat, a ne o nich stále jen mluvit. „Možná jsem dnes pana premiéra přesvědčil o nutnosti a potřebě tyto strategické projekty realizovat. Nejde jen o plnění závazku v rámci aliance, ale jde o schopnosti naší armády,“ myslí si Metnar, že se mu podařilo změnit pohled premiéra na urychlení nákupu obrněnců.

Důležitost armády se podle něj ukázala především během koronavirové pandemie. „Armáda techniku potřebuje, viděli jsme, s jakou technikou přijela na hranice, jaká tam byla poruchovost,“ připomněl, že nebylo výjimkou, že s nějakou technikou armáda z místa, kam jela pomáhat, už ani neodjela. Stát podle něj spoléhá na to, že v podobných chvílích se o armádu bude moci opřít, ale aby tam příště vůbec dokázala přijet.

Má podle Metnara větší slovo v armádních zakázkách Babiš, než on sám? „No tak... samozřejmě premiér je ten, který má... ten důraz. A komentuje tu tyto záležitosti, protože jsou předkládány na vládě,“ znejistil mírně Metnar. „Takže ano,“ odvětil poté, co byl vybídnut k odpovědi ano – ne.

Moderátorka Barbora Kroužková se ho optala, zda ho to nemrzí... Metnar řekl, že s premiérem jsou ve shodě, co se týká záměrů resortu obrany. „Není tu žádná disproporce, vedli jsme o tom diskusi. Nechci tu soupeřit s panem premiérem a říkat, kdo má větší, či menší slovo,“ vyvrátil ministr obrany, že by se na věc díval tímto prizmatem.

Babiš dnes velmi otevřeně řekl, že ani v době následků koronakrize se nebude na bezpečnosti šetřit. Sdělil, že vrtulníky již jsou, dále se nakoupí děla, radary, protiletadlové komplety, bojová vozidla pěchoty a drony.

Metnar upřesnil, v jakém časovém horizontu s tímto bude armáda moct skutečně operovat, a kolik to bude stát. „Ta technika bude někdy za horizontem roku 2026-2027. Vrtulníky, které jsou podepsané, přijdou v roce 2023. V hrubých číslech to vše vyjde na více než 70 až 75 miliard. Částka bude rozložena, aby to šlo z rozpočtu obrany ufinancovat,“ uvedl ministr k nákupu armádní techniky.

„Takže shodu ve způsobu financování jste nalezli v rozpočtu obrany?“ ujišťovala se Kroužková. „Ano, z rozpočtu obrany, některé méně prioritní projekty jsme odsunuli v čase,“ zopakoval, že armáda nezbytně potřebuje strategické projekty, mezi které se řadí zmíněný nákup obrněnců.

„A vy tomu věříte?“ pochybovala moderátorka. „Pevně tomu věřím, tyto strategické projekty již připravujeme a dotáhneme to do konce,“ sdělil ministr obrany, že vše je rozpracované a na dobré cestě.

Nákupy, jaké chystá česká armáda, by se, podle některých politiků, daly dělat ve spolupráci i s dalšími státy, například v rámci zemí V4. Podle Metnara je to nemožné, jelikož parametry se nedají nastavit tak, aby vyhovovaly všem. „Já vám řeknu.., ty obrovské mega projekty – bojové vozilo V4, tank V4 a jiné... – je to utopie,“ spráskl Metnar rukama. „Země se nikdy nemohou domluvit na harmonizaci vyzbrojovacích plánů, finančních plánů, na rozpočtu a dalším,“ smetl nápady o takovém obchodu v rámci visegradské čtyřky ministr obrany ze stolu.