Tato nezisková organizace chce hájit práva cizinců v České republice. Za tímto účelem je jejím záměrem „rozvíjet toleranci, potírat xenofobii a rasismus“. Na webových stránkách organizace je poměrně obsáhlý popis, jak toto potírání probíhá. Zejména akcemi na školách, kde pořádá jednak besedy na téma migrace za účasti cizinců, a jednak nabízí „služby interkulturálních pracovníků“, kteří mají na rozvoj tolerance na školách dohlížet dlouhodobě.

Magda Faltová sama je jednou z nejvýraznějších postav imigrační scény a oblíbeným hostem studia ČT24. V létě 2015, když vrcholila migrační krize, ze studia Daniely Drtinové ujišťovala, že uprchlíci nijak neohrozí evropský sociální systém, ale o pár týdnů později, když se do Evropy přivalil téměř milion běženců, tak naopak vykládala, že se budeme muset vzdát našeho vysokého ekonomického standardu, ale že to bude jen dobře, protože v sobě alespoň objevíme jiné hodnoty.

V září 2015, když Evropou proudily statisíce imigrantů, podepisovala společně s Tomášem Halíkem, Jiřím Menzelem či Petrem Pithartem výzvu k „slušnému chování“. Tato slušnost byla ve výzvě specifikována zcela explicitně: „Ukázka našeho soucitu a vůle pomoci je naší lidskou povinností.“ Nebo: „Jen nedávno jsme před branami Evropy stáli my sami. Naše odpověď nemůže znít zamítavě.“

Později útočila na politiky, kteří zpochybňovali schopnost imigrantů se integrovat, a obviňovala je ze lži. „Ke konci roku 2015 žilo v ČR celkem 3644 osob s udělenou mezinárodní ochranou. Drtivá většina z nich se velmi dobře integrovala, z řady z nich se stali úspěšní čeští občané,“ uvedla v roce 2016.

Trocha aktivismu, než se půjdeme najíst: Magda Faltová na konferenci Evropských hodnot

Nyní se Faltová rozhodla rázně vstoupit do debaty o roli neziskových organizací, zaměřujících se na migraci (tedy včetně té její), v masivní migraci do Itálie, které jsme svědky letos od začátku roku. Na její území, už tak dost zaplněné migranty, se mělo dostat dalších 85 tisíc Afričanů. Politici i občané přitom dokumentují, že přes Středozemní moře vozí imigranty stále stejné lodi stále stejných neziskovek, které je často nakládají jen několik kilometrů od afrických břehů.

VÍCE ZDE

Italští politici již nahlas mluví o „mořském taxi“ a požadují, aby italské orgány směly vyšetřovat financování těchto neziskových organizací a současně aby úředníci směli kontrolovat jejich lodě i na moři, zda jejich prostřednictvím nedochází místo „záchranné činnosti“ k trestnému pašování lidí.

Už i orgány EU hovoří o tom, že by měl být vypracován „kodex neziskové organizace“, který by neziskovky převážející migranty musely dodržovat, jinak by ztratily jejich lodě právo přístupu do evropských přístavů.

Eugenio Ambrosi, ředitel evropské kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci, ovšem v rozhovoru pro web Politico vyjádřil nad těmito nápady zhnusení: „Nemyslím si, že existuje přímá vazba mezi aktivitou neziskových organizací a počtem příchozích.“

Zástupce Agentury OSN pro uprchlíky Vincent Cochetel se vyjádřil podobně. Podle něj si někteří lidé myslí, že neziskové organizace jsou součástí problému, protože svými loděmi blízko u afrických břehů přímo lákají imigranty a jejich převaděče. „Ale já si nemyslím, že tomu příběhu někdo může věřit,“ odmítl Cochetel.

Italské orgány činné v trestním řízení začaly v květnu oficiálně vyšetřovat některé neziskové organizace, zaměřující se na pomoc uprchlíkům, za pašování lidí.

Vyšetřovatel z oblasti Katánie Carmello Zuccaro již dříve uvedl, že je dokázáno, že mezi pašeráky na africkém břehu a „zachránci“ na lodích existuje telefonický kontakt, bohužel však podle něj tento důkaz sám o sobě nestačí na zahájení trestního stíhání pracovníků neziskovek.

PODROBNOSTI V TEXTU AGENTURY REUTERS

Magda Faltová z neziskovky podporující migraci ovšem Českému rozhlasu sdělila: „Zatím se neobjevil jediný důkaz napojení nevládních organizací na pašeráky lidí. Je to propaganda,“ sdělila Českému rozhlasu plus kategoricky Magda Faltová.