V úvodu se hosté vyjádřili ke skutečnosti, že prezident Zeman nevystoupil na veřejných akcích u příležitosti oslav 17. listopadu.

„Já chápu, že prezident měl možná tak trochu strach, protože společnost neustále rozděluje a nespojuje, jak sliboval. Ukazuje to také, jak se staví ke svobodě v české společnosti. I tento svátek ukázal, že se prezidentovi nedaří spojovat společnost,“ pálil do Miloše Zemana Pospíšil. Stačí se podívat, jak si počínal prezident loni na 17. listopadu, kdy stál na pódiu vedle Martina Konvičky, ale v poslední době se podle Pospíšila „vyznamenal“ nevyznamenáním pana Bradyho.

K prezidentovi se dnes podle Pospíšila namnoze hlásí radikálně smýšlející lidé, lidé, kteří se bojí NATO, lidé, kteří mají blíže k Rusku, výrazní nacionalisté a tak podobně. „Ale to je vizitka každého politika. Jakou politiku člověk dělá, takové má příznivce,“ shrnul svůj názor Pospíšil.

Štěch byl k prezidentovi podstatně smířlivější. Miloš Zeman podle jeho názoru sice 17. listopadu mohl vystoupit na veřejnosti, ale sám se rozhodl zůstat, což bylo jeho rozhodnutí. Asi si to vyhodnotil tak, že to bude lepší. „Ta tvrdá slova mají být použita tehdy, když jde opravdu o zásadní věci, jako když používáte velmi ostré koření. Mně se ale zdá, že se ostrá prohlášení užívají až příliš,“ posteskl si Štěch.

Na přetřes přišel také návrh zákona o obnovení postihu za hanobení prezidenta republiky. „Na jedné straně tu jsou politici, kteří Miloše Zemana do značné míry adorují, a to jsou ti, kteří předložili zmíněný návrh, a pak je tady většina společnosti, která smýšlí liberálně a svobodně,“ zdůrazňoval v souvislosti s tímto návrhem zákona Pospíšil. Prezident měl podle jeho názoru vystoupit a jasně ten zákon odmítnout. „Chránit před veřejným útokem papaláše, to je pro mě nepřijatelné a v liberální zemi nepřípustné,“ rozohňoval se ve studiu Pospíšil.  

„Já mám k tomu jednu poznámku, opravdu tady musíme používat slovo papaláš,“ ptal se následně Štěch Pospíšila. „My ho můžeme používat,“ odvětil europoslanec. Navrch přidal jeden příklad, co by se asi o prezidentovi nesmělo říkat, kdyby zákon prošel.