Jedna z prvních otázek setkání, které bylo celé pojato bez proslovů jako diskuse, mířila na Kroměřížskou výzvu a hledání prezidentského kandidáta. Pavel Bělobrádek reagoval konstatováním, že lidovci určitě mají na to někoho postavit, ale problém je v tom, že to pravděpodobně nebude konečný vítěz. „Ve většinové volbě je ale jen jeden vítěz, druhý je jen prvním poraženým. Situace je jiná než v minulých prezidentských volbách, kdy jsme nasadili Zuzanu Roithovou, tehdy šlo o taktickou věc. Bylo jasné, že nevyhraje, nicméně nám pomohla zviditelnit značku KDU-ČSL a ukázat, že strana není jenom Kalousek, Čunek nebo Svoboda, ale i tandem Roithová – Bělobrádek. Dnes už Zuzana Roithová kandidovat nechce stejně jako Petr Pithart, který má svá léta, je mu přes sedmdesát a je soudnější, než byl Karel Schwarzenberg,“ řekl předseda KDU-ČSL.

Pokud strana neumí postavit někoho, kdo má šanci vyhrát, mohla by se podle Bělobrádka dostat do situace, kdy by pomohla Miloši Zemanovi na Hrad podruhé. „A to se nám ve vedení nechce. Podle průzkumu polovina našich voličů volila Zemana, ale myslím si, že mnoho z nich ho nevolilo kvůli jeho osobě, ale volili proti Kalouskovi, který ani nekandidoval, protože Karel Schwarzenberg byl předsedou TOP 09. Nyní je důležité, abychom se v situaci zorientovali a abychom – když nemáme šanci postavit vítěze – se podívali na věc racionálně,“ uvedl v debatě o příštím prezidentovi předseda lidovců, podle nějž by bylo nejhorší, pokud by do voleb šla skupina různých kandidátů, kteří by byli zhruba kontrapunktem Miloše Zemana a kteří by se „vystříleli“ navzájem. „Pět z nich pak dostane sedm procent, druhý bude někdo jako Okamura s osmi procenty a pak Zeman se třiceti. To známe i ze senátních voleb, proto příliš nepodporuji propagační kandidatury. Je třeba si uvědomit, že kdo chce vyhrát nad Milošem Zemanem, musí získat pět až šest procent těch, kdo ho volili, a to není úplně snadné,“ popsal situaci Pavel Bělobrádek.

Volič varoval strany před vzájemným „okopáváním“

V  debatě v Brně musel lidovecký lídr reagovat i na výtku, že parlamentní strany nejsou schopny postavit vlastního prezidentského kandidáta a místo toho se navzájem „okopávají“. Pavel Bělobrádek na to reagoval tím, že přiznal, že jeho největší politická chyba byla, když apeloval na lidovecké senátory, aby souhlasili s přímou volbou prezidenta. „Tehdy Petr Pithart varoval, že je to dynamit do základů ústavy, a měl pravdu. Prezident, který bude zvolen proti Zemanovi, nemusí mít podporu politických stran. Ta může být naopak kontraproduktivní. Dovedu si představit kandidáta, na němž by se shodli lidovci, socialisté i TOP 09, ale vžijte se do voliče – budou vedle sebe sedět Bělobrádek, Kalousek a Sobotka, každý z nich odradí nejmíň patnáct procent potenciálních voličů. A tím bude padesát procent voličského potenciálu ztraceno,“ uvedl Bělobrádek s odkazem na to, že silný kandidát se může objevit i bez silné podpory parlamentních stran, jak tomu bylo třeba na Slovensku.

Šlachta to mentálně nezvládl

V další části večera přišla řeč i na policejní reformu. Jedna z účastnic debaty se na Pavla Bělobrádka obrátila s tím, že „všichni víme, že přínos pana Šlachty byl obrovský“, a ptala se na jeho pohled na situaci kolem zvláštních útvarů policie. „Polemizoval bych s tím, že to, jakým přínosem je pan Šlachta, všichni víme. To, proč k reorganizaci došlo tak prudce, má tři možná vysvětlení – buď sociální demokraté tušili, že na ně něco může vyplavat na povrch, druhá možnost je, že reformu úplně zpackali, protože takhle se profesionálně reorganizace nedělá, a třetí je kombinace obou předchozích možností. Tu považuji za nejpravděpodobnější,“ řekl na úvod Pavel Bělobrádek. Zdůraznil ale, že nejdůležitější pro postoj KDU-ČSL je, že i přes problematický postup nebyl porušen zákon.

Dál promluvil k osobě Roberta Šlachty, který je podle něj skutečně nezištný a je to policista, který se snaží hájit právo, problém je ale v tom, že média z celého dění kolem ÚOOZ udělala příběh boje dobrých se zlými. „To ale není vůbec tak jednoznačné, je to spíš válka policajtů. Na misku vah je také třeba položit to, že Andrej Babiš významně ovlivňoval politiku dlouho před tím, než do ní vstoupil, byl velmi blízko mnoha politikům. Například nepříliš dobře zavedenému ministru vnitra Ivanu Langerovi. A právě Ivan Langer instaloval do funkce šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu,“ řekl lidovecký předseda a dodal, že další věcí, která stojí za pozornost, je to, že po odchodu Šlachtova předchůdce Kubiceho odešlo z útvaru sto jedenáct policistů, po odchodu Šlachty jen čtyři. Z tohoto pohledu není podle Bělobrádka jednoduché se ve věci zorientovat a situace není vůbec jednoznačná.