Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu 1 byl politolog Jiří Pehe, který měl vždy blízko k prvnímu polistopadovému prezidentovi Václavu Havlovi, v letech 1997 až 1999 patřil dokonce k jeho nejbližším spolupracovníkům. Jaký byl vlastně Havel politik? Dopustil se také politických chyb? A jakých? Nejen na to politolog v pořadu odpověděl.

Lex Havel je zbytečný

Vláda dnes odpoledne rozhodla, že bude přijat zákon o Václavu Havlovi, v němž bude řečeno, že se zasloužil o svobodu. Pehe má však za to, že Havlovi samotnému by se podobná pocta pranic nelíbila. Považoval by ji za zbytečnou.

„Myslím, že by se mu to moc nelíbilo. Minimálně by ho to uvedlo do rozpaků. Myslím, že by Lex Havel, jak se mu možná začne říkat, prohlásil za zbytečný,“ prohlásil politolog.

Když měl říci, co Havel do politiky přinesl, okamžitě zmínil slušnost. Coby člověk politický dokázal včas rozpoznat, že některé myšlenky, které se zrodily v disentu, nelze importovat do praktické politiky. Smířil se např. s existencí politických stran. Pehe k tomu ovšem dodává, že politickým stranám vyslovil varování. Jeho slova o tom, že strany musí vytůstat z občanské společnosti, jinak se jim nebude dařit, však dnes trochu zapadla. Strany si je podle politologa k srdci příliš nevzaly.

„Po jednom setkání se svým přítelem, který chvíli před tím vstoupil do politické strany, mi pan prezident Havel řekl, že to vypjaté stranictví zatemňuje lidem mysl,“ vzpomíná Pehe.

Měl dát příležitost Václavu Klausovi

Když měl vzpomenout Havlovy politické chyby, Pehemu se vybavila doba kolem tzv. Sarajevského atentátu a Václava Klause, kdy se rozštěpila ODS. Havel měl již delší čas před atentátem připraven kritcký projev, který chtěl proslovit v parlamentu, ale v čase politické krize tento projev vyzněl jako útok na Václava Klause, i když ten projev tak původně vůbec nebyl míněn.  Druhou chybou pak podle politologa bylo, když Havel obratem jmenoval úřednickou vládu bez toho, aby dal předsedovi nejsilnější politické strany Klausovi druhou šanci sestavit vládu.

„Podle mého názoru by se historicky znemožnil, protože by tu vládu nesestavil. Tahle mohl říkat, že šlo o spiknutí České národní banky, Hradu a části tehdejší ODS,“ zdůraznil politolog.

Nesmíme Havla mytologizovat

Jako červená nit se pořadem táhla ještě jedna Peheho obava a to z přílišné glorifikace, až mytologizace Václava Havla. Jako prezident se prý jistě zasloužil o mnohé, ale je zvláštní sledovat, jak pochvalně o něm dnem smluví i jeho dlouholetí kritici.

„To, co dnes vidím v novinách, naznačuje, že možná nebude možné kriticky analyzovat působení Václava Havla v politice, protože bude mytologizován,“ varuje Pehe.

Politolog také zavzpomínal na to, že prezident sice svým poradcům naslouchal, ale nikdy nebylo jisté, které z připomínek svého týmu si vezme k srdci. V obecné rovině však Pehe prohlásil, že se velmi pečlivě připravoval např. na každou státní návštěvu. Chtěl se o té zemi dozvědět vždy co nejvíc. Méně už si nechal mluvit do projevů.