České národní bance (ČNB) se cenová hladina v posledních dvou letech vymkla z rukou a hodnota inflace byla před několika měsíci na hodnotách až o 16 procent vyšších, než je dvouprocentní inflační cíl centrální banky, za což zaznívala k bankovní radě pod vedením guvernéra ČNB Aleše Michla nemalá kritika. Michlovu politiku „stabilních sazeb“ kritizoval také jeho předchůdce Jiří Rusnok, kterému vadilo, že ČNB nepodniká aktivnější kroky k obnovení cenové stability.

Některé hlasy se ovšem obrátily se svou kritikou také směrem ke koruně a tvrdily, že „pokud bychom přijali euro, tolik by se nezdražovalo“ či zaznívalo, že jde i o naši bezpečnost. „Přijetí eura má pro nás kromě ekonomického i bezpečnostní aspekt. V době, kdy Rusko vede nejen fyzickou, ale i hybridní válku, je koruna zranitelnější než euro vůči možnému spekulativnímu útoku s cílem poškodit naši ekonomiku a oslabit tak naše spojenecké vazby v EU a NATO,“ mínil předseda iniciativy Euro v Česku Michael Pascal Večeř, který se v listopadu loňského roku shodl se šéfkou TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou, že jsme euro „měli přijmout již dávno“.

„Situace teď není lehká, ale realistický termín pro přijetí společné měny je rok 2030,“ míní Pekarová. „Podnikáme konkrétní kroky, aby se tak stalo,“ avizovala.

Euro jsme měli přijmout již dávno, chybělo jediné – politická odvaha.

Situace teď není lehká, ale realistický termín pro přijetí společné měny je rok 2030 a podnikáme konkrétní kroky, aby se tak stalo. Děkuji @PascalVecer, v komunikaci přínosů eura odvádí skvělou práci. pic.twitter.com/KVbCiF1kya

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) November 11, 2022

Nakolik by však společná unijní měna dokázala utlumit růst cen v Česku je otázkou zejména, pokud se podíváme do pobaltských zemí, které vloni drtila inflace pohybující se nad dvaceti procenty. Nejde ovšem jen o ně. Ukazuje se, že je na tom podobně špatně, či dokonce hůře, i Slovensko.

Právě Slovensko totiž aktuálně vykazuje velmi podobné hodnoty inflace, a to přitom eurem platí již přes čtrnáct let. „Česko má podle Eurostatu inflaci 14,3 %, Slovensko 14,0 %. To euro tedy dělá divy!“ komentoval tento vývoj ekonom Lukáš Kovanda.

Česko má podle Eurostatu inflaci 14,3 %, Slovensko 14,0 %.

To euro tedy dělá divy! pic.twitter.com/w67LiELcoD

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) May 17, 2023

Upozornil, že inflace v Česku letos klesá čtyřikrát rychleji než na Slovensku, kterému tak euro nepomáhá a Slováci už nyní mají inflaci „patrně dokonce vyšší než Češi“.

„Rozhodně nelze vyloučit, že již v květnu bude mít Česko nižší inflaci než Slovensko. Hovoří pro to už jen dosavadní letošní dynamika vývoje inflace v obou zemích. Vždyť ještě letos v lednu Česko dle Eurostatu vykazovalo inflaci 19,1 procenta, zatímco Slováci ji tehdy měli 15,1 procenta. Letos v lednu tedy byla inflace v Česku o čtyři procentní body vyšší než inflace na Slovensku, zatímco v dubnu už jen o 0,3 procentního bodu,“ upozornil a podotkl, že Česká národní banka prognózuje květnovou inflaci v ČR na meziroční úrovni 11,6 procenta, kdežto slovenská centrální banka předpokládá, že inflace na Slovensku dosáhne v květnu meziroční hodnoty 11,9 procenta, což by mohlo nasvědčovat tomu, že Češi budou mít v květnu nižší inflaci než Slováci.

Kovanda poznačil, že v Česku letos inflace klesá citelně rychleji než na Slovensku, a to více než čtyřikrát rychleji. „A tento trend bude patrně pokračovat i v příštích měsících. Je ovšem pravda, že v Česku inflace klesá z vyššího základu, přičemž takovýto pokles může být objektivně snadnější než ten ze základu nižšího,“ dodal.

Dle ekonoma jde o důležitý poznatek do debaty, nakolik by inflaci v Česku snížilo, pokud by země místo koruny platila eurem. „Slovenský příklad potvrzuje, že euro samo o sobě inflaci vlastně nijak nesnižuje. Rozhodující jsou docela jiné faktory, než jaké představuje používaná měna,“ uzavřel.

Inflace v Česku letos klesá čtyřikrát rychleji než na Slovensku. Euro nepomáhá, Slováci už nyní mají inflaci patrně dokonce vyšší než Češi

Dubnová inflace v Česku dosáhla úrovně 14,3 procenta v meziročním vyjádření, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. Slovensko podle…

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) May 17, 2023

Také podle ekonoma Lubora Laciny z Mendelovy univerzity v Brně nám příklad Slovenska, tedy strukturálně nejpodobnější ekonomiky, ukazuje, že by inflace i při existenci eura byla přibližně podobná té, jakou máme s českou korunou. Dle něj „ani vlastní měna a autonomní centrální banka nezajistí malé otevřené ekonomice ochranu před růstem cen v důsledku externích šoků“. „Skutečností pak je, že ochranu nezajistí ani členství v eurozóně,“ dodal však v rozhovoru pro Finance.cz.

Podle něj nelze ze současné situace příliš vinit naši národní měnu, při hledání viníka nekončícího zdražování bychom místo toho měli upínat zrak k ČNB: „Silná koruna snižuje ceny dovozu. Tedy více než 70 % české ekonomiky. Zhodnocování koruny tak přispívá ke snižování inflačních tlaků. Skutečností je, že ČNB nevyužívá svůj hlavní nástroj, a tím jsou úrokové sazby. Reálná úroková sazba, tedy nominální úroková sazba minus inflace, je stále vysoce záporná. Je stále výhodné si při záporné reálné úrokové sazbě 7 % peníze půjčit. Když si dnes půjčím 100 korun, tak reálně na konci roku vrátím jen 90 korun,“ komentoval Lacina se slovy, že „to nepůsobí jako přehnaně restriktivní politika, která má odrazovat od půjčování a investic“.

„Naopak nízká nominální úroková sazba může odrazovat od spoření. U nerizikových investic úrok nekompenzuje inflaci a uspořené prostředky se reálně znehodnocují. To může u těch, kteří volné prostředky mají, vést k jejich utrácení, dokud ještě nějakou hodnotu mají. Tedy k opačné reakci, než jak by měla správně nastavená úroková sazba působit, pokud je ambicí ČNB plnit svůj inflační cíl,“ doplnil a značně tak zpochybnil Michlovo tvrzení o jestřábích postojích ČNB.