Policie bývalého policejního vyšetřovatele, státního zástupce a následně soudce Ivana Elischera zatkla 13. března za přijímání úplatků, zneužití pravomoci úřední osoby a nadržování občanům vietnamské národnosti, které jeho senáty soudily v drogových kauzách. Elischer před nástupem na pražský vrchní soud, kde se věnoval odvolacím řízením, pracoval jako soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem. A jeho specialitou byly právě drogové kauzy. Pokud by se Elischerův případ dostal k soudu, sedmapadesátiletému aktivnímu běžci by hrozil až dvanáctiletý trest vězení. Trestné činnosti se měl Elischer podle detektivů Národní centrály proti organizovanému zločinu dopouštět nejméně od května 2016. Prostředníkem korupce měl být Vietnamec Hung Quoc Nguyen, kterého Elischer v minulosti soudil. Později spolu navázali vztah na přátelské bázi. Vztah obou mužů detektivové zmapovali až do roku 2013. Hung Quoc Nguyen je v případu také obviněn, policie zdokumentovala schůzky soudce a Nguyena mimo jiné i v kanceláři v budově vrchního soudu, kde měl být nainstalován odposlech a kamera.

Soudce Ivan Elischer, kterého provází mimořádně dobrá pověst v zaměstnání i běžecké komunitě, svoje stíhání nechápe. Připustil sice kontakt s obviněným, páchání trestné činnosti však odmítá. Elischer je podle informací ParlamentníchListů.cz nemile překvapený z toho, že dozorový státní zástupce za pět měsíců nerozhodl o stížnosti proti obvinění, a také kvůli tomu, že nebyl zatím vyslechnut ani jeden svědek. Ivan Elischer podal trestní oznámení na vyšetřující detektivy a státního zástupce. Podle něj postupovali proti zákonu, když jeden z detektivů v době nainstalovaných kamer několikrát použil soudcův počítač v jeho kanceláři vrchního soudu v Praze. V počítači měly být mimo jiné zápisy o hlasování Elischerova senátu, což jsou velice citlivé informace, které by nikdo vyjma senátu neměl znát. Elischerovo trestní oznámení nicméně Generální inspekce bezpečnostních sborů respektive žalobce označil za součást obhajoby a jeho oznámením, přestože jsou silné pochybnosti o dodržování zákona ze strany policie i státního zastupitelství, se nezabýval. Tento styl vyhodnocování podnětů ze strany obviněných jako součást obhajoby, přestože poukazují na zásadní pochyby v trestním řízení, v poslední době razí vrchní státní zastupitelství v Praze i Olomouci. Elischer dokonce tvrdí, že se prokazatelné trestné činnosti naopak dopustili vyšetřovatelé.

Informace ParlamentníchListů.cz potvrdilo i Elischerovo čerstvé prohlášení pro server Česká justice. „Předpokládám, že pokud by takové oznámení učinil kdokoli jiný, jak Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak státní zastupitelství by ho věcně přezkoumaly. Učiní-li ho obviněný, nic se neděje a prokazatelná trestná činnost se nešetří. Dokud budu v pozici obviněného, v zásadě nemám možnost se bránit podáním trestního oznámení, neboť každé bude smeteno ze stolu s poukazem, že jde jen o součást mé obhajoby. A to se jako obviněný mohu hájit způsobem, který uznám za vhodný,“ kritizuje pro Českou justici soudce Elischer praxi orgánů činných v trestním řízení, kterou podle serveru propaguje například vedoucí vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Právě ona se k jeho případu podle České justice veřejně vyjadřovala, ačkoliv v té době ještě nebyla ve věci činná.

Elischerova advokátka Lucie Kýčková poukázala na to, že policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu manipulovali v kanceláři jejího klienta s věcmi a opakovaně nahlíželi do jeho pracovního počítače, odkud vzali několik protokolů o hlasování v trestních věcech. Advokátka zdůraznila, že tyto dokumenty, které nyní tvoří součást trestního spisu, jsou tajné a podléhají zvláštnímu režimu.

Zkritizovala také únik informací ze spisu do médií. Konstatovala taktéž, že minimálně jeden důkaz poskytlo policii vrchní státní zastupitelství v Praze, které by přitom podle ní mělo zůstat nestranné, protože ve věci je takzvaným dohledovým orgánem. Mělo by bdít nad zákonností kroků pražského městského státního zastupitelství, jež kauzu dozoruje. „Nabízí se otázka, zdali celý postup a veškeré další nynější kroky vůbec mohou činit tyto subjekty a orgány, které jsou nesporně neobjektivní a minimálně podjaté,“ uvedla. Šéfka vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčová vzkázala, že prohlášení právničky vnímá jako projev stylu jí vedené obhajoby.

Vazal Bradáčové?

Ivan Elischer také vyjadřuje skepsi nad vývojem v jeho případu, pokud se ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů stane šéf okresního státního zastupitelství v Lounech Radim Dragoun. „Doktor Dragoun se zná s doktorkou Bradáčovou ještě z doby jejího působení na krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem a do současné doby byl v pozici jejího faktického podřízeného. A vyslovila-li jednou doktorka Bradáčová názor, že mé stížnosti na nezákonný postup policistů jsou pouze součástí mé obhajoby, pak důvodně pochybuji, že by někdo z inspekce pod novým ředitelem šel proti jejímu názoru,“ podělil se soudce Elischer o své obavy na serveru Česká justice.

V bezpečnostních kruzích mezitím sílí informace, že soudce Elischer mohl být k trestné činnosti nevědomky zneužit vietnamskou komunitou, respektive spoluobviněným Hung Quoc Nguyenem. S tím byl soudce skutečně delší čas v kontaktu, ale dle informací z justiční komunity využíval jeho znalostí jazyka a vietnamského naturelu, když řešil pracovní i jiné problémy spojené s neprostupnou vietnamskou komunitou.

Elischerův případ navíc znovu otevřel problém legitimity odposlechů. Nejde jen o to, jestli byly odposlechy povoleny legitimně soudem, ale jestli je s informacemi z nich zjištěnými zacházeno dle litery zákona. „Který soud a zda povolil prostorové odposlechy nevím, a ani se to nedozvím. Nikdo nemá povinnost mě o tom informovat, jakkoliv bych považoval za nejméně žádoucí, aby o tom předseda věděl. Má to obrovský vliv na chod soudu,“ uvedl krátce po zatčení svého podřízeného předseda pražského vrchního soudu Jaroslav Bureš.
Je totiž navýsost důležité, zda-li je odposlouchávaný prostor podchycen v souladu s vydaným soudním příkazem. Především jde o to, jestli prostorové odposlechy nezachytily i konverzaci dalších lidí, což je nasnadě. V Elischerově případě mohlo dojít i tomu, že v kanceláři odposlouchávaného soudce se o rozhodnutí radil i jiný senát soudu. Kauzu legality odposlechů rozvířily záznamy hovorů íránského obchodníka Shahrama Zadeha s advokáty, které detektivové založili do spisu. Přitom měly být automaticky smazány. Diskusi vyvolaly i odposlechy v jednacích místnostech vazebních věznic, které byly povoleny kvůli kauze lihové mafie. Také tyto odposlechy zaznamenávaly rozhovory lihového bosse Radka Březiny s advokáty a sílí podezření, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu odhalil rozsah Březinou a jeho skupinou páchané trestné činnosti jen na základě odposlechnutých hovorů s právními zástupci.