Čestné zápolení bylo tehdejším ideálem. Zajímavé je, že přes tehdejší vynikající znalost účinků léčivých, jedovatých a povzbuzujících rostlin, jsem nikdy neslyšel o žádné dopingové aféře.
Coubertinovy ideály byly obdobné. Počátky novodobých her byly zřejmě takové. Možná i proto, že byly poměrně skromné. Jak stoupala jejich prestiž, přibývalo afér. První skutečně velkolepé hry byly v roce 1936 v Berlíně. Současně o nich můžeme hovořit jako o prvním politickém zneužití této sportovní myšlenky. Náhoda? Zdá se, že spíš zákonitost.
Po druhé světové válce se nějakou dobu zdálo, že se lidstvo vrátí k olympijským ideálům. Opravdu jenom zdálo. Londýn, Helsinky, Melbourne, Řím, Tokio. Pokud tam byly nějaké problémy, byly z dnešního pohledu naprosto zanedbatelné. Politický neklid se trochu projevil v Mexiku, ale stále v toleranci. Pak přišel Mnichov 1972. Teroristický útok na izraelské sportovce. Jako by se tím započala nová historie olympijských her. V rozděleném světě se dostávala olympijská myšlenka stále pod větší politické tlaky. Současně s tím přibývalo a stále přibývá nekalých sportovních praktik, dopingových afér. Za největší nepochopení olympijské myšlenky považuji bojkot her. Moskva, Los Angeles. Jakoby mocní tohoto světa nechtěli soutěžit ve sportovních disciplínách, ale v aroganci. Vše, co děláme my, je dokonalé. Vše, co dělají druzí, má jenom chyby a nedostatky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ava