Samotný název Vratimovského semináře obsahoval otázku, zda média manipulují nebo ne? Žantovský se ve své přednášce věnoval kořenům a vývoji mediální sféry. „Média a politika jsou spojené nádoby. K tomu se přidává také ekonomická a sociální situace. Je naprosto zřetelné od revoluce, že tohle vše vytváří prostředí, ve kterém žijeme,“ uvedl na začátek analytik. Profesně se zabývá studiem médií za uplynulá léta a při tom narazil na velké obtíže. „Není tu jediný historik, analytik, který by se odvážil sáhnout do nervů nejčerstvější historie,“ zmínil s tím, že to vypadá, jakoby končily dějiny rokem 1989. Sám se proto právě období po revoluci rozhodl zmapovat. „Jediné prostředí, kde mají o tohle prostředí zájem, je na Slovensku. Zájem Slováků o české polistopadové dějiny je úžasný. Nikdy jsem nezažil reciproční postoj,“ doplnil.

Pravda a láska? Prý takto došlo k odstartování epochy nového třídního boje

Svoboda znamenala emoce. „Do toho vstoupila dichotomie pravdy a lásky versus lži a nenávisti, která napáchala největší škody po roce 1989 na celé české demokracii. Odstartovala epochu nového třídního boje. Ten, kdo je s námi, je s námi, kdo není, je proti nám, a kdo to určí, je autor sloganu o pravdě, lásce a nenávisti,“ zhodnotil Žantovský. Hovořil o tom, že dochází ke hledání nepřítele, svalování viny na ostatní. „S tím souvisí elitářský postoj Václava Havla a jeho nohsledů k ostatním lidem, kteří pro něj nebyli dostatečně dobří,“ zmínil Žantovský.

Bitva o světový názor se vede prostředky velmi neférovými a neurvalými

Vyjmenoval také psychologické předpoklady vývoje. „Světový názor vyjadřuje postoj člověka a právě o ten se vede největší bitva na politické i mediální scéně. Vede se prostředky velmi neférovými, neurvalými. Jde o to vytvářet iluzi, že se člověk rozhoduje sám, že jeho svobodná vůle je skutečně svobodnou vůlí. Vytvářejí dojem člověka, který je svobodný, ale není to pravda. Rozhoduje se podle nějakých návodů, které jsou mu nějakým způsobem více či méně sofistikovaně podsouvány,“ zhodnotil Žantovský. Hovořil také o etických dimenzích vývoje. Zopakoval, že v době Václava Havla byla informovanost lidí nízká.