Stačí být plný zášti vůči Ruské federaci, nazvat se komentátorem a už nic nebrání tomu, aby dotyčný dostal potřebný prostor ve sdělovacích prostředcích. Takovému příběhu patří úvod pravidelného ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích. „Roli současného etalonu protikremelského fanatismu pomalu po přece jen – aspoň občas – akademicky decentnějšímu Michaelu Romancovovi v poslední době na ´plný úvazek´ převzal zcela bezbřehý flagelant Vladimír Votápek. O jeho zajímavé minulosti za komunismu jsme už před časem psali. Zřejmě na něj platí ono ‚poturčenec horší Turka‘, stejně jako na exkomunistu Štětinu či exsvazačku Pajerovou. Když se někdo za každou cenu snaží, aby se zapomnělo na jeho činy minulé, koná činy dnes mnohem hlasitější a okatější,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A proto není divu, jak rétorika Vladimíra Votápka vypadá. Jeho jediným tématem je prezident Vladimir Putin a Rusko. „Kdekoli nastrčí svá ústa, padají z něj moudra dehonestující tohoto státníka a jeho zemi. Protože jsem pana Votápka za jeho nehorázné rétorické průjmy nabíral na vidle v této rubrice už stokrát, začínám si připadat už trochu podjatý. Proto si alibisticky vezmu na pomoc čtenáře, kteří bez nároku na potlesk či odměnu glosovali nejnovější výron Votápkovy obsedance, jenž vyšel posledního května ve středu na iDnes pod věru výmluvným titulkem: ‚Frustrovaný Putin se v Paříži nestačil divit. Macrona nepřehrál.‘ Votápek ve zmíněném článku šije do Putina stejně srdnatě jako obvykle,“ podotýká mediální odborník.

Votápek se stal směšným protikremelským pisálkem

„Předhazuje mu všechno na světě, ale tentokrát konkrétně – v souvislosti s jeho schůzkou s novopečeným francouzským prezidentem Macronem, že prý se Putin a jeho kamarila měli podílet na podpoře Marine LePenové, a to všemi legálními i nelegálními prostředky. Pro Votápka je typické nejen to, že se zásadně nezatěžuje argumentací, kterou by své teze učinil věrohodnými, ale navíc se u něj projevuje prazvláštní jev: umanuté podkládání jistých výrazů svou vlastní sémantickou náloží. Jestliže Putin řekne, že mu jde o ‚restart vztahů‘ či ‚obnovení dialogu‘, Votápek těm slovům rozumí jako ‚snaze zakrýt ruské fauly‘, abychom jmenovali aspoň jeden příklad pervertovaného myšlení pana Votápka,“ upozorňuje Petr Žantovský.

„Nu, jeho veřejné výstupy patrně nevyvolávají podiv a pochybnost o jistých aspektech jeho zdravotního stavu jen u mne. Přečtěme si, co Votápkovi vzkázali účastníci diskuse pod jeho článkem. Neboli vox populi, vox Dei,“ dává mediální analytik prostor hlasu čtenářstva. „Zaujatost z tohoto pána vždy jen tryskala ...“ píše Zdeněk Gabaš. „RF dělá propagandu, a proto ji musíme dělat taky? Nebo je propaganda RF tak úspěšná právě proto, že naše média nejsou díky své propagandě důvěryhodná?“ ptá se Ondřej Šrubař. „Jestliže, autore, dělíte kandidáty na ošklivé prokremelské a ty ostatní, nemůžete se divit, když my budeme autory dělit na směšné protikremelské pisálky a ty ostatní. Je to tu čím dál víc jako na fotbale, nejsou podstatná fakta a argumenty, podstatné je jedny si vybrat a jim pak slepě fandit,“ konstatuje Tomáš Kuchař.

Nejvíce nevyvážené komentáře, a to je konkurence veliká

„Votápek píše asi nejvíce nevyvážené, neobjektivní a celkově dost mimózní komentáře, co jsou na iDnes k vidění. A to je co říct, protože konkurence je veliká,“ nebere si servítky Pavel Valenta. „Rusko nemůžu ani cítit, ale články, jako je tento, hrubě uráží mou inteligenci. To si redakce myslí, že čtenáři iDnes jsou nesvéprávní a nedokáží si sami udělat názor, a navíc že nepoznají, když jim někdo podprahově tlačí do hlavy sprostou propagandu? Je to právě selhání nezávislosti tradičních médií, co vhání lidi do náruče různých manipulátorů a propagandistických webů. Kauza, kterou se autor domnívá bránit, je jeho vlastní neobjektivitou a vlezlostí poškozena,“ přidává se Jaroslav Drozd.