V noci z 2. na 3. srpna roku 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi strážci nacistického Německa zavraždili přes 4 tisíce lidí - Romů a Sintů.

Jeden z německých internačních romských táborů tehdy stál i v Hodoníně u Kunštátu. I odsud zamířili Romové do Osvětimi a na smrt. Další takový tábor stál v mnohokrát probíraných Letech u Písku, kde komunisté po válce nechali zbudovat vepřín. Až ministrovi kultury za KDU-ČSL Danielu Hermanovi se podařilo prosadit, že vláda tehdejšího premiéra za ČSSD Bohuslava Sobotky vepřín odkoupila a zavázala se, že ho nechá zbourat, aby na jeho místě mohl vzniknout důstojný památník.  

Olga Richterová si letos připomínala památku Romského holokaustu na Náměstí Míru v Praze. A poslal odtud vzkaz.

„Nejsou to snadné vzpomínky. Ale o to důležitější. Lidé jsou schopni téměř čehokoli. Dobrého, ale i zlého. Toho zlého zejména když sami sebe přesvědčí, že někdo má větší hodnotu a druhý je ‚podřadný‘. Realita romského holokaustu byla po dlouhou dobu něčím, o čem se nemluví a co bylo pozapomenuto,“ napsala Richterová na sociální síti Facebook.   

„Jde o varování a poučení. Hodnotu člověka neurčuje to, jakou barvu kůže má, v co věří, nebo jakou má orientaci, ale to, kým je. Nedopusťme, aby společnost zapomněla, čeho je schopna, když ztratí lidskost,“ doplnila ještě.