Publicistka Fatima Rahimi píše pro Deník Referendum, rozhodla se tu odpovědět na nenávistné e-maily, které občas dostává. Dočítá se v nich, že jí před lety Češi pomohli a ona si teď dovoluje je kritizovat. Novinářka je prý vděčná za to, že dostala pomocnou ruku, ale je přesvědčená, že není nic špatného na tom, když je k české společnosti kritická.
„Například podle politologa Pavla Barši je integrace ‚procesem posilování soudržné společnosti, a to hledáním kompromisu mezi přizpůsobením se nově příchozích původní populaci a udržením jisté vlastní skupinové identity. V takto vnímaném interaktivním procesu integrace dochází ke vzájemnému přizpůsobování a proměně nejen nově příchozích, ale také místní společnosti‘,“ ocitovala novinářka výklad, podle něhož není její povinností jen vděčně mlčet, ale má právo se zapojovat do veřejné diskuse.
Novinářka uznává, že musí být solidární s ostatními členy společnosti a musí ctít jejich právo na svobodu projevu, ale platí to i obráceně. I ona by měla mít právo vyjádřit názor a společnost by s ní měla jednat solidárně.
„Jako dítě z uprchlické rodiny jsem si osvojila jazyk, navštěvovala jsem české školy, zajímala jsem se o historii, četla jsem českou literaturu, znám Evu a Vaška a jejich Bílou orchidej a oblíbila jsem si svíčkovou. Měla bych být ale poslušná a mlčet? Poslušnost podle mě není evropskou hodnotou. Kritické myšlení se v Evropě pěstovalo už od dob antického Řecka. Moje Evropa je kritická Evropa,“ uzavřela svůj text.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp