Chcete, aby se prezident Pavel ucházel o druhé volební období?Anketa
„Drahý Mario Draghi, před rokem jsem tě požádala o vypracování zprávy o budoucnosti konkurenceschopnosti Evropy. Nikdo nebyl vhodnější než ty, aby se tohoto úkolu ujal,“ ocenila, že se úkolu chopil bývalý šéf Evropské centrální banky.
Draghi upozornil, že státy Evropské unie zasáhly problémy související s nízkou produktivitou, úbytkem pracujícího obyvatelstva či to, že nové firmy ve velkém z EU utíkají do USA a že je plánem nutné mířit na „dekarbonizaci, digitalizaci, posílení obrany a především uchování našeho sociálního modelu“.
Dear Mario Draghi, a year ago, I asked you to prepare a report on the future of Europe’s competitiveness.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 9, 2024
No one was better placed than you to take up this challenge.
Now, we are eager to listen to your views ↓
https://t.co/aHjnX6Si5D
„Problém není v tom, že by Evropě chyběly nápady nebo ambice (…), ale v tom, že inovace jsou blokovány v další fázi: nedaří se nám převést inovace do komerční podoby,“ zmínil. Varoval, že jsme v bodě, kdy „bez opatření budeme muset buď ohrozit náš blahobyt, naše životní prostředí, nebo naši svobodu“.
Z více než 400strankové zprávy Maria Draghiho pak Euronews vybral coby hlavní poznatek plán na cestu k financování potřeb Evropy skrze společný dluh. „K dosažení růstu by bylo nutné, aby podíl investic EU vzrostl z dnešních přibližně 22 % HDP na přibližně 27 %, čímž by se zvrátil několik desetiletí trvající pokles ve většině velkých ekonomik EU,“ uvádí se ve zprávě, která zdůrazňuje potřebu společného financování spolu s mobilizací soukromých investic.
Podle Draghiho zprávy Evropa potřebuje nejméně 750 až 800 miliard eur ročně, aby s konkurenty, jako jsou USA a Čína, udržela krok. Společné půjčky EU by podle něj měly být pravidelně využívány k „naplnění ambicí bloku v oblasti digitální a zelené transformace, jakož i k posílení obranných kapacit“.
Opakovaně se v analýze objevuje též Čína, přičemž Draghi varoval, že státem podporovaná čínská konkurence představuje „hrozbu“ pro Unii například v oblasti čistých technologií a automobilového průmyslu. „Obchodní politika musí být pragmatická, opatrná, konkrétní případ od případu a defenzivní,“ řekl.
Dále rovněž uvedl, že blok musí nadále snižovat svou ekonomickou závislost, aby zvýšil svou vnitřní bezpečnost, a varoval, že je v současnosti Evropa závislá zejména na několika dodavatelích kritických surovin a digitálních technologií. V případě čipů bývalý prezident ECB poznamenal, že 75–90 % světové kapacity na výrobu destiček se nachází v Asii.
Evropa by podle plánu měla zapracovat na odstranění inovační propasti vůči USA a Číně, zejména v oblasti špičkových technologií.
Bývalý šéf Evropské centrální banky poznačil, že v posledních pěti desetiletích nevznikla v EU žádná společnost v hodnotě vyšší než 100 miliard eur od nuly a až 30 % evropských jednorožců (firem v hodnotě více než miliarda dolarů) již EU od roku 2008 opustilo. Podle něj tak „musíme uvolnit náš inovační potenciál“.
Zaměřit by se chtěl na průmyslovou strategii. „Průmyslové strategie dnes – jak je vidět v USA a Číně – kombinují více politik,“ uvedl s tím, že zahrnují politiku daňovou, obchodní či zahraniční, u čehož je však prý „vzhledem k pomalému a nejednotnému procesu tvorby politik“ EU méně schopná reagovat.
U automobilového průmyslu Draghi mínil, že je třeba „komplexní přístup zahrnující všechny fáze“ výroby automobilů, od výzkumu a těžby po data, výrobu a recyklaci. Zaznělo též, že se musí vyhnout „nástrahám protekcionismu“.
Došlo i na unijní předpisy, přičemž si Draghi všiml, že od roku 2019 přijala EU přibližně třináct tisíc právních předpisů, zatímco USA tři tisíce a dva tisíce rezolucí. „Tato (skutečnost) vás nutí přemýšlet, zda bychom toho nemohli udělat o něco méně a zda bychom mohli být o něco soustředěnější,“ pronesl.
Mezi Draghiho kontroverzními návrhy podle Euronews zaznívá mimo financování větších výdajů EU také konsolidace kapitálových trhů či záměry na urychlení rozhodování EU, které by mohly vést k odstranění práva veta národním státům.
Také Politico píše, že jde o dosti kontroverzní plán, s níž zřejmě mnoho národních států nebude leckdy souhlasit, a RTE pak míní, že by plán mohl vést k rozšíření používání tzv. hlasování kvalifikovanou většinou alespoň v některých oblastech, několik klíčových aspektů pracovního práva a daní by podle Draghiho mohlo být prozkoumáno v rámci posílené spolupráce „ochotných členských států“. Některé členské státy by pak v klíčových oblastech postupovaly rychleji než jiné země.
prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
Plán Maria Draghiho již přivítala například česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). „Náš dosavadní evropský ekonomický model se otřásá v základech. Mario Draghi ve své zprávě ordinuje Evropě nekompromisní opatření – investice 5 % HDP, větší smysl pro realitu, méně regulací a nižší náklady na energie. A mezi řádky jasně člověk čte – k zachování současného blahobytu, posílení bezpečnosti a dekarbonizaci – je třeba ‚více Evropy‘. Evropa musí spolupracovat a najít odvahu k potřebným reformám. Jinak neuspějeme a čekala by nás daleko obtížnější rozhodnutí, která by změnila Evropu,“ uvedla.
Dodává, že je „potřeba začít změnou dlouhodobého rozpočtu EU – prostředky alokovat pouze na projekty s přidanou hodnotou“. „Mario Draghi požaduje také nové další evropské půjčky. Před tím bychom ale měli jasně říci, jak budeme splácet ty dnešní, společné, které máme od pandemie a které se ještě částečně nedostaly ke koncovému příjemci,“ poznačila však k dalšímu společnému zadlužování států EU.
Evropa potřebuje probuzení – dosáhli jsme bodu, kdy naše “neakčnost” přímo ohrožuje náš blahobyt a svobodu. Fakta jsou neúprosná:
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) September 10, 2024
- Pouze čtyři z padesáti největších světových technologických firem jsou evropské.
- Produktivita práce v Evropě klesá pod 80 % úrovně USA.
- Zatímco…
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas