Plán bývalého bankéře na záchranu evropské ekonomiky. Danuši Nerudovou okouzlil

10.09.2024 20:39 | Monitoring

„Prosperita pro každého“, pokračování modelu sociálně-tržní ekonomiky či společné zadlužování – to jsou některé z bodů z plánu na budoucí konkurenceschopnost Evropy v tomto týdnu, představeného šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a někdejším šéfem Evropské centrální banky Mariem Draghim, jenž je také jeho tvůrcem. Hovoří se též o možnosti odstranění práva veta národním státům. „Mezi řádky jasně člověk čte – k zachování současného blahobytu, posílení bezpečnosti a dekarbonizaci – je třeba ‚více Evropy‘,“ míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Plán bývalého bankéře na záchranu evropské ekonomiky. Danuši Nerudovou okouzlil
Foto: Twitter.profil Von der Leyenové
Popisek: Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise

Anketa

Chcete, aby se prezident Pavel ucházel o druhé volební období?

4%
95%
hlasovalo: 35195 lidí
Plán, který má pomoci Evropské unii s konkurenceschopností, představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se slovy, že jedinou naší možností na zvýšení konkurenceschopnosti je odklon od fosilních paliv směrem ke „kompetitivní, čisté a cirkulární ekonomice“ a musí být zajištěna „prosperita pro každého“. Stavět by chtěla na unijním „velmi úspěšném modelu sociálně-tržní ekonomiky“.

„Drahý Mario Draghi, před rokem jsem tě požádala o vypracování zprávy o budoucnosti konkurenceschopnosti Evropy. Nikdo nebyl vhodnější než ty, aby se tohoto úkolu ujal,“ ocenila, že se úkolu chopil bývalý šéf Evropské centrální banky.

Draghi upozornil, že státy Evropské unie zasáhly problémy související s nízkou produktivitou, úbytkem pracujícího obyvatelstva či to, že nové firmy ve velkém z EU utíkají do USA a že je plánem nutné mířit na „dekarbonizaci, digitalizaci, posílení obrany a především uchování našeho sociálního modelu“.

„Problém není v tom, že by Evropě chyběly nápady nebo ambice (…), ale v tom, že inovace jsou blokovány v další fázi: nedaří se nám převést inovace do komerční podoby,“ zmínil. Varoval, že jsme v bodě, kdy „bez opatření budeme muset buď ohrozit náš blahobyt, naše životní prostředí, nebo naši svobodu“.   

Z více než 400strankové zprávy Maria Draghiho pak Euronews vybral coby hlavní poznatek plán na cestu k financování potřeb Evropy skrze společný dluh. „K dosažení růstu by bylo nutné, aby podíl investic EU vzrostl z dnešních přibližně 22 % HDP na přibližně 27 %, čímž by se zvrátil několik desetiletí trvající pokles ve většině velkých ekonomik EU,“ uvádí se ve zprávě, která zdůrazňuje potřebu společného financování spolu s mobilizací soukromých investic. 

Podle Draghiho zprávy Evropa potřebuje nejméně 750 až 800 miliard eur ročně, aby s konkurenty, jako jsou USA a Čína, udržela krok. Společné půjčky EU by podle něj měly být pravidelně využívány k „naplnění ambicí bloku v oblasti digitální a zelené transformace, jakož i k posílení obranných kapacit“.

Opakovaně se v analýze objevuje též Čína, přičemž Draghi varoval, že státem podporovaná čínská konkurence představuje „hrozbu“ pro Unii například v oblasti čistých technologií a automobilového průmyslu. „Obchodní politika musí být pragmatická, opatrná, konkrétní případ od případu a defenzivní,“ řekl.

Dále rovněž uvedl, že blok musí nadále snižovat svou ekonomickou závislost, aby zvýšil svou vnitřní bezpečnost, a varoval, že je v současnosti Evropa závislá zejména na několika dodavatelích kritických surovin a digitálních technologií. V případě čipů bývalý prezident ECB poznamenal, že 75–90 % světové kapacity na výrobu destiček se nachází v Asii.

Evropa by podle plánu měla zapracovat na odstranění inovační propasti vůči USA a Číně, zejména v oblasti špičkových technologií.

Bývalý šéf Evropské centrální banky poznačil, že v posledních pěti desetiletích nevznikla v EU žádná společnost v hodnotě vyšší než 100 miliard eur od nuly a až 30 % evropských jednorožců (firem v hodnotě více než miliarda dolarů) již EU od roku 2008 opustilo. Podle něj tak „musíme uvolnit náš inovační potenciál“.

Zaměřit by se chtěl na průmyslovou strategii. „Průmyslové strategie dnes – jak je vidět v USA a Číně – kombinují více politik,“ uvedl s tím, že zahrnují politiku daňovou, obchodní či zahraniční, u čehož je však prý „vzhledem k pomalému a nejednotnému procesu tvorby politik“ EU méně schopná reagovat.

U automobilového průmyslu Draghi mínil, že je třeba „komplexní přístup zahrnující všechny fáze“ výroby automobilů, od výzkumu a těžby po data, výrobu a recyklaci. Zaznělo též, že se musí vyhnout „nástrahám protekcionismu“.

Došlo i na unijní předpisy, přičemž si Draghi všiml, že od roku 2019 přijala EU přibližně třináct tisíc právních předpisů, zatímco USA tři tisíce a dva tisíce rezolucí. „Tato (skutečnost) vás nutí přemýšlet, zda bychom toho nemohli udělat o něco méně a zda bychom mohli být o něco soustředěnější,“ pronesl.

Mezi Draghiho kontroverzními návrhy podle Euronews zaznívá mimo financování větších výdajů EU také konsolidace kapitálových trhů či záměry na urychlení rozhodování EU, které by mohly vést k odstranění práva veta národním státům.

Také Politico píše, že jde o dosti kontroverzní plán, s níž zřejmě mnoho národních států nebude leckdy souhlasit, a RTE pak míní, že by plán mohl vést k rozšíření používání tzv. hlasování kvalifikovanou většinou alespoň v některých oblastech, několik klíčových aspektů pracovního práva a daní by podle Draghiho mohlo být prozkoumáno v rámci posílené spolupráce „ochotných členských států“. Některé členské státy by pak v klíčových oblastech postupovaly rychleji než jiné země.

Plán Maria Draghiho již přivítala například česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). „Náš dosavadní evropský ekonomický model se otřásá v základech. Mario Draghi ve své zprávě ordinuje Evropě nekompromisní opatření – investice 5 % HDP, větší smysl pro realitu, méně regulací a nižší náklady na energie. A mezi řádky jasně člověk čte – k zachování současného blahobytu, posílení bezpečnosti a dekarbonizaci – je třeba ‚více Evropy‘. Evropa musí spolupracovat a najít odvahu k potřebným reformám. Jinak neuspějeme a čekala by nás daleko obtížnější rozhodnutí, která by změnila Evropu,“ uvedla.

Dodává, že je „potřeba začít změnou dlouhodobého rozpočtu EU – prostředky alokovat pouze na projekty s přidanou hodnotou“. „Mario Draghi požaduje také nové další evropské půjčky. Před tím bychom ale měli jasně říci, jak budeme splácet ty dnešní, společné, které máme od pandemie a které se ještě částečně nedostaly ke koncovému příjemci,“ poznačila však k dalšímu společnému zadlužování států EU.

 

 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

Ing. Hana Naiclerová, MBA byl položen dotaz

Korupce

Co jste jako poslankyně udělala proto, abyste zamezila korupci? Podle mě není voleb, kde by politici omezení korupce neslibovali a výsledek? Ke korupci dochází pořád, a to ve velkém.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Ehm ..............., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseviam , 11.09.2024 7:32:09
Člověka bez vlastního názoru "okouzlí" kde co.

|  6 |  0

Další články z rubriky

Potvrzeno: Už i charita se bojí. Lukáš Pollert škrtnut z Běhu pro hospic kvůli politice

13:44 Potvrzeno: Už i charita se bojí. Lukáš Pollert škrtnut z Běhu pro hospic kvůli politice

Lukáš Pollert chtěl běžet Běh za hospic, charititativní akci pořádanou Oblastní charitou Červený Kos…