Platy učitelů by v dalších letech mohly začít stagnovat

05.05.2018 12:45 | Zprávy

Na platy učitelů by v příštích letech mohlo jít méně peněz, než kolik slibovala vláda. Vyplývá to z rozpočtové strategie sektoru veřejných financí, kterou tento týden schválil kabinet v demisi. Kraje by podle ní měly od ministerstva školství dostat 11,5 miliardy Kč navíc na reformu financování škol, s dalším navyšováním jejich rozpočtu ale už materiál nepočítá. Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) přitom avizoval, že bude chtít do roku 2021 vyjednat zhruba 36,5 miliardy Kč navíc na růst ohodnocení školských pracovníků. Rozpočtový výhled by měla příští týden projednat tripartita.

Platy učitelů by v dalších letech mohly začít stagnovat
Foto: Archiv
Popisek: peníze, ilustrační foto

Navyšovat by se podle materiálu neměly ani výdaje na vysokoškolské vzdělávání, které v současnosti činí kolem 24,6 miliardy korun. V dalších letech by rozpočet vysokých škol mohl zůstat na stejné úrovni, ačkoli Plaga přislíbil, že ho v následujících třech letech bude chtít posílit o celkem devět miliard korun. Peníze měly jít zejména na platy vysokoškolských pracovníků, ale i na investice do vysokoškolských kolejí.

Růst platů učitelů označila vláda v demisi ve svém programovém prohlášení za jednu ze svých priorit. Podle ministerstva školství by učitelé v roce 2021 měli dostávat průměrně 46.000 korun měsíčně a nepedagogové 22.700 korun měsíčně. Loni činil průměrný plat pedagogů v ČR 31.632 korun. Navyšování platů na požadovanou úroveň mělo být podle Plagy postupné. V březnu uvedl, že se na ně bude snažit vyjednat 17 miliard korun navíc na příští rok, 14,5 miliardy na rok 2020 a dalších pět miliard na rok 2021. Zvedat by se podle něj měl nejen tarif, ale i netarifová složka platu.

Podle rozpočtové strategie budou mít letos kraje na platy učitelů a školní pomůcky 103,8 miliardy korun. Obce dostanou 13,3 miliardy korun. V příštích třech letech by obce měly obdržet o 200 milionů korun méně. Do krajů pak z ministerstva půjde 115,3 miliardy korun, tedy o 11,5 miliardy víc než letos. Tyto peníze jsou podle Plagy třeba na odstartování reformy financování regionálních škol, kterou se od ledna 2019 změní krajské normativy na žáka v příjem podle odučených hodin.

Plaga chtěl změnu placení škol kvůli velké finanční náročnosti o rok odložit, později ale svůj návrh stáhl. Dostal ujištění premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), že na reformu – podobně jako na platy – peníze budou. Z požadovaných 11,5 miliardy by téměř polovina měla jít na vyrovnání regionálních rozdílů v odměňování učitelů. Další peníze by měly směřovat do možnosti dělení výukových hodin.

Plaga slíbil také navýšení peněz pro vysoké školy (VŠ). Jejich rozpočet od roku 2014 do loňska stagnoval kolem 22 miliard Kč. Loni se akademikům s pomocí odborářů podařilo pod hrozbou protestů na letošní rok vyjednat tři miliardy korun navíc, i když původně požadovali 4,5 miliardy. Financování vysokých škol podle rektorů přesto nadále zaostává za průměrem vyspělých zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhruba o osm až devět miliard korun ročně. V následujících třech letech by proto chtěli každoročně posílit rozpočet VŠ o další tři miliardy korun. Rozpočtový výhled s tím ale nyní nepočítá.

Ministerstvo školství má letos v rozpočtu 175,74 miliardy korun, což je o 19,21 miliardy korun více než loni. Rozpočet regionálního školství bude podle Plagy i přesto ještě letos nutné doplnit o další peníze. Kvůli vysokým výdajům na společné vzdělávání dětí v běžných školách podle něj nyní v regionech chybí kolem 1,2 miliardy korun. Podle informací z krajů jde až o 2,5 miliardy korun. Přesnou částku chce ministerstvo vyčíslit v příštím týdnu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

22:10 „Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

Ukrajina čelí tlaku ze strany Bidenovy administrativy, aby zvýšila počet vojáků snížením věku pro od…