V projevu v rámci výročí tří let od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu hovořil premiér Fiala o navyšování výdajů na obranu. Ty musejí být prý minimálně tři procenta HDP. „Nebude to jednoduché a nebude to ani komfortní,“ varoval. Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop s nutností zbrojení souhlasí. A začal vypočítávat, kde na zbrojení může česká vláda vzít. Například zdražením piva nebo vína nebo změnou v danění nemovitostí a živnostníků.
U příležitosti třetího výročí začátku rusko-ukrajinského konfliktu měl premiér Petr Fiala projev, ve kterém řekl, že je třeba začít s „konkrétními kroky“. Mluvil o změnách světového uspořádání, které právě probíhají. Zmínil, že jejich základy byly položeny po druhé světové válce a stály na silné roli Spojených států amerických.
„USA cítily jako globální lídr velkou zodpovědnost za mezinárodní vývoj, aktivně podporovaly demokracii a svobodu v různých částech světa a garantovaly a zajišťovaly bezpečnost evropských demokracií,“ řekl a dodal, že od té doby se hodně změnilo hned v několika oblastech a nastoupili také noví hráči jako například Čína.
Máte strach z rostoucích volebních výsledků AfD?Anketa
„My ano, mimo jiné proto moje vláda měla ve svém programu navýšení prostředků na obranu na dvě procenta HDP ještě před začátkem ruské agrese na Ukrajinu. A to jsme také udělali. Ani to však nebude dlouhodobě stačit,“ chlubil se a varoval Fiala.
Novou mezinárodní realitu je prý třeba respektovat a podle Fialy USA zůstávají českými spojenci. „Je ale nutné si zvyknout na to, že jde o spojence, který nám otevřeně dává najevo, že přišel čas, aby se evropské státy byly schopny o své problémy postarat samy. A nejde jen o obranu a bezpečnost, ale také o ekonomickou spolupráci a o mezinárodní vztahy,“ pravil premiér.
„Buď tyto změny vezmeme jako příležitost a zkusíme z nich vytěžit maximum, nebo se jimi necháme ochromit a pak na to ekonomicky i bezpečnostně doplatíme,“ pokračoval a dodal, že to samé se týká ostatních zemí a EU jako celku. „Nebude to jednoduché a nebude to ani komfortní,“ varoval. Evropští lídři si prý naléhavost uvědomují.
Česko má podle Fialy výhodu, že má „bolestnou zkušenost“ s nedemokratickými režimy, a tak ví, že „nedemokratické Rusko“ je velkým nebezpečím. „A že tomuto nebezpečí se nejlépe vyhneme tak, že budeme silní a budeme rozhodní. Členství v NATO, členství v Evropské unii, evropská obranná spolupráce, výdaje na naši společnou obranu, to všechno jsou velmi efektivní nástroje, jak udržet Českou republiku dlouhodobě v bezpečí. Naším základním cílem musí nyní být silná Evropa. Evropa, která dokáže Rusko odstrašit od dalších vojenských útoků na suverénní evropské státy,“ míní.
Fotogalerie: - Němci odvolili
Pak se Fiala dostal ke zmíněným konkrétním krokům. Za prvé to mají být zásadně zvýšené výdaje na obranu na minimálně tři procenta HDP v dalších letech. „A musíme dokázat tyto peníze zajistit a musíme se postarat o to, aby byly utraceny rozumně a účelně,“ řekl a pokračoval, že na evropské úrovni je potřeba schválit fiskální pravidla, která tyto investice umožní. Na obranu by mělo jít například nevyužitých 93 miliard z fondu obnovy. Fiala se také vyslovil pro to, aby Ukrajina byla podpořena penězi ze zmrazeného ruského majetku.
„Ano, budou to výdaje navíc. Ale tyto výdaje zároveň představují i velkou příležitost. Zejména pro nás, pro Českou republiku. Jsme tradiční strojírenskou zemí s historicky silným postavením obranného průmyslu. Naše zbrojovky jsou kvalitní, jsou ekonomicky silné, dokonce tak, že v posledních letech expandují do dalších zemí včetně právě Spojených států. Pojďme této naší výhody maximálně využít,“ vyzval Fiala s tím, že to může být prospěšné pro české hospodářství. „Podle různých analýz přinese jedna koruna rozumně vynaložená na obranu další tři koruny v rámci české ekonomiky. My si nemůžeme dovolit tuto unikátní šanci promarnit,“ argumentoval.
Podle Fialy také není možné, aby ČR prosperovala, pokud nebude zároveň prosperovat Evropská unie. Tomu podle premiéra brání přílišná regulace v EU. „Je potřeba podrobit revizi celý koncept Green Dealu a dekarbonizace. Pokud to neuděláme, staneme se na nové mezinárodní scéně nekonkurenceschopným skanzenem. A to by byla neodpustitelná chyba,“ prohlásil Fiala.
„Žijeme v přelomové době. Je potřeba udělat maximum a je potřeba překonat každodenní spory. Pro úspěch naší země je důležité, abychom jako volení politici dokázali navenek vystupovat jednotně a společně na mezinárodní scéně hájili základní zájmy České republiky,“ vybízel také Fiala a chlubil se investicemi vlády, snahou udělat z ČR mezinárodního hráče a svými spojenci.
„Shodujeme se s nimi v tom, že chceme Evropu silnou, bezpečnou a prosperující. A jen taková Evropa bude vzbuzovat respekt. Zejména ve světě, kde platí, že k získání mezinárodního respektu musíte ukázat, že na jednací stůl dovedete položit nejen ideály, ale také zbraně a peníze,“ řekl Fiala a prohlásil, že není potřeba propadat malomyslnosti, ale je potřeba realistický pohled, odpovědné chování a udělat včas dobrá rozhodnutí.
Mezinárodní řád prochází v těchto dnech největší změnou od pádu komunismu. Naším základním cílem musí nyní být silná Evropa, která dokáže Rusko odstrašit od dalších vojenských útoků na suverénní evropské státy.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 24, 2025
Aby se nám to podařilo, musíme hned začít s konkrétními kroky. pic.twitter.com/ZRQMj3ZslY
Sociolog Petr Hampl k tomu pro ParlamentníListy.cz poznamenává, že jakákoliv změna ve financování je z hlediska bezpečnosti k ničemu, pokud se nezmění obranná doktrína z dosavadních koloniálních výprav pod heslem „U Kábulu se bojuje za Prahu“ na obranu našeho území.
„Česká republika, která pod americkým patronátem zlikvidovala vlastní obranyschopnost a vlastní ozbrojené síly nahradila expedičním sborem pro americké koloniální výpravy,“ podotýká Petr Hampl.
Pokud Fialova změna bude znamenat větší výstavbu či rozvoj zbrojovek, bude to podle Hampla chvályhodné. „Znamená to, že se ruší emisní povolenky? Že konečně začneme dovážet levný plyn? Že technické školství dostane prioritu vůči humanitnímu? Že ČEZ opustí lipskou burzu? Obávám se, že bez toho to jsou jen prázdné žvásty,“ říká.
Premiérův plán na zvýšení výdajů na obranu podpořil i sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research, který je zároveň členem Národní ekonomické rady vlády. „Politická odvaha ale znamená udělat reformy výdajů a příjmů, aby to byla stabilní investice, a ne na úkor vzdělávání atd. Lze najít i 1,5 % HDP bez škrcení růstu. Ale chce to reformy transferů, prevence, RUD i děravých a protirůstových daní,“ tvrdí.
Potřebujeme dávat více na obranu. Politická odvaha ale znamená udělat reformy výdajů a příjmů, aby to byla stabilní investice a ne na úkor vzdělávání atd. Lze najít i 1,5 % HDP bez škrcení růstu. Ale chce to reformy transferů, prevence, RUD i děravých a protirůstových daní??
— Daniel Prokop (@dan_prokop) February 24, 2025
Hovoří například o prevenci závislostí, také že v Česku je příliš mnoho vězňů a rovněž že se v Česku nadstandardně odebírají děti. Změny by udělal i jinde, např. v dávkách. „Často řešíme drobnosti a trestání chudých, ale cca 80 miliard je kombinovaně ve vdovských důchodech (37), výsluhách (13) a rodičáku (30). Ani jeden není ideálně nastaven z hlediska cílení a motivací,“ tvrdí. Špatně nastavené jsou podle něho i dotace finančních produktů, například dotace na hypotéku jsou prý méně cílené a nepodporují nabídku.
Prokopovi dále vadí třeba rozříštěnost obcí, jako úsporu na příspěvcích navrhuje sociální bydlení a ke snížení šedé ekonomiky funkční oddlužení. A také školky pro „posílení aktivity rodičů“. „Potřeba je digitalizace zdravotnictví a justice atd.,“ říká také. Reformovat je podle něj nutné také v roztříštěném školství.
Změny Prokop navrhuje také u daní. „Aktuálně máme tax-to-gdp ratio cca 33,7 % a od roku 2019 se snížilo. Nám nejpodobnější státy (PL, SVK, SVN, HU) vybírají v průměru 35,4 %. To je rozdíl cca 140 miliard výběru. Je třeba si to přiznat, ale i zkoumat, čím to je,“ uvádí. Česko má podle něho „strašný“ daňový mix. „Z příjmů lidí a firem – daně nejvíce brzdící ekonomiku – Česko vybírá pořád o dvě procenta HDP (160 mld.) nad podobné země. Ty ale vybírají o 3,6 % HDP (skoro 300 mld.) víc v majetkových, spotřebních a dalších daních. Neuvěřitelné,“ míní Prokop. Majetková daň je například daň z nemovitosti, spotřební daň se platí třeba u alkoholu, tabákových výrobků nebo na benzínu.
Podle Prokopa tento daňový mix málo vybírá a brzdí růst. „Český daňový mix kvůli svojí regresivitě (OSVČ, nemovitosti) a vysokému danění nízkopříjmových zaměstnanců hodně daní v chudých regionech. Vysává v nich kupní sílu, více peněz do nich nedává ani RUD (rozpočtové určení daní – pozn. red.). Řada regionů v ČR roste velmi pomalu,“ tvrdí Prokop, který další neduhy vidí i v danění chudých zaměstnanců, částečných úvazků a v nemožnosti vyčerpat slevy při návratu do práce a demotivačních slevách za nepráci.
Spotřební daně (tj. na alkohol, benzín a tabák) jsou podle něho děravé. Zmiňuje např. výjimku pro tiché víno nebo čtrnáct let nevalorizovanou daň u piva. To podle něho vede k nefunkční protialkoholové politice, protože lidé nahrazují drahé nápoje levnými. „Chytrá reforma může navýšit výběr o více než deset miliard a omezit dopady,“ prohlašuje.
DĚRAVÉ SPOTŘEBNÍ DANĚ. Výjimka v spotřebce na tiché víno a 14 let nevalorizovaná daň u piva vede k nefunkční protialkoholové politice (substituce levnějšími nápoji). Chytrá reforma může navýšit výběr o >10 miliard a omezit dopady. /15https://t.co/W3xutOXYvm
— Daniel Prokop (@dan_prokop) February 24, 2025
Dále zmiňuje nerovné danění OSVČ, kdy se chudým živnostníkům zvyšují odvody, ale vysokopříjmoví živnostníci mohou uplatňovat paušální daně. I danění nemovitostí je podle něho hloupé. „Nejenže je výrazně nižší než v podobných zemích. Ale navíc cca 70 % vybíráme z budov, ne z pozemků, což by bylo ekonomicky lepší. A daň je silně degresivní – chudí v ní platí násobně větší procento než vysokopříjmoví a bohatí,“ stěžuje si. Díry jsou podle něho i v kapitálových daních. „Díry jsou v danění pronájmů (záporná daň přes odpisy). Nestandardní osvobození prodeje nevlastnických nemovitostí,“ dává příklady.
„Kombinací reforem výdajů a příjmů lze udělat prostor 1,5 % HDP (120 mld.). Reformou daní, RUD, prevence atd. lze zároveň podpořit růst chudších regionů a trh práce. Máme několik dalších podfinancovaných oblastí ve vědě, energetice, soc. službách. Je potřeba udělat maximum těchto reforem. S mnohým asi nebude ten či onen souhlasit. Ale v tom je ona politická výzva a odvaha. Reformy musíte prodat dohromady, kdy se vyplatí jako celek, abychom vykročili z bludného kruhu, že se nakonec nedělá nic. Závisí na tom fakt hodně,“ uvedl Prokop na konec.
S mnohým asi nebude ten či onen souhlasit. Ale v tom je ona politická výzva a odvaha. Reformy musíte prodat dohromady, kdy se vyplatí jako celek, abychom vykročili z bludného kruhu, že se nakonec nedělá nic. Závisí na tom fakt hodně. /21
— Daniel Prokop (@dan_prokop) February 24, 2025
Nápady poradce Prokopa, nazývané coby kombinace reforem výdajů a příjmů, lze podle sociologa Petra Hampla shrnout velmi prostě do výzvy „zvýšit daně“. A bylo by fér to takto občanům říci.
Pokud jde o výnos z těchto daní, Hampl se obává, že „drobné zvýšení daně z nemovitosti závody ve zbrojení nepokryje“. A pokud bude chtít zrovna tuto daň zvedat vláda výrazně, bude to znamenat faktické zabavení bytů a domků chudým lidem.
„I kdybychom chtěli na tak dramatické antisociální opatření přistoupit, nemuselo by to přinést vůbec nic. Zchudlá populace nebude schopná nakupovat a hospodářský propad se urychlí. Co bude vybráno na dani z nemovitosti a získáno prodejem zabavených domů a bytů, o to méně se vybere na jiných daních,“ varuje sociolog kolegu vládního poradce.
Podobné je to se spotřební daní na víno a pivo. Ve výraznější nárůst výběru se dá doufat v časech prosperity, která zde ale rozhodně není. Naopak lidé přestávají do restaurací chodit a čím dál více těchto provozoven je na hranici krachu. Což přináší nižší daňový výběr, vyšší nezaměstnanost a další sociální náklady.
A protože se vládní poradce prezentuje jako sociolog, mohl by pamatovat i na nefinanční dopady. „Pan Prokop by jako sociolog mohl vědět, že radikální osekání posledních drobných radostí (jako posedět s přáteli u piva) vede k depresivnějšímu myšlení a v důsledku ke snížení schopnosti řešit každodenní problémy včetně problémů pracovních. Tedy vyšší nezaměstnanost, více kriminality, více psychických problémů, více sebevražd,“ vypočítává.
Nápady na další reformy jsou podle něj tradičními frázemi. „Je hezké obecně tvrdit, že by se některé věci daly řešit efektivněji. A je to nejspíš pravda. Ale je také pravda, že nikdo neví, jak toho dosáhnout. Neví to ani pan Prokop. Kdyby to věděl, bylo by to dávno zavedeno,“ komentuje jeho nápady Petr Hampl. A poznamenává, že pan Prokop má coby poradce premiéra přímou linku k uplatnění svých vizí.
„I kdybych souhlasil s Prokopovým cílem vyždímat z lidí více peněz a dát je obchodníkům se zbraněmi (a politikům beroucím provize), navržená opatření k tomuto cíli nevedou,“ obává se.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte se zdražením piva a vína ve prospěch zbrojení?
autor: Karel Šebesta
