Zástupcům Severoatlantické aliance a Ruska se v průběhu prvních vzájemných rozhovorů od rozhodnutí NATO posílit své východní hranice bohužel nepodařilo překonat hluboké názorové rozdíly ve spojení s konfliktem na Ukrajině.

Rusko navrhlo několik opatření k zajištění bezpečnosti ve vzdušném prostoru nad Baltem. K tomu jej přimělo několik nedávných incidentů, které potenciálně mohly vyvolat i mnohem závažnější konflikt.

Vzájemné setkání mezi osmadvaceti vyslanci členských států NATO a zástupci Ruska, které se uskutečnilo ve středu 13. července, bylo prvním setkáním od dubna letošního roku a pouze druhým setkáním od zažehnutí konfliktu na Ukrajině v roce 2014.

„Mluvili jsme velmi otevřeně a upřímně, ale bohužel jsme se na mnohém neshodli,“ uvedl Stoltenberg po setkání s ruskými zástupci.

Šéf Severoatlantické aliance rovněž uvedl, že v „duchu důvěry a transparence on a jeho kolegové Rusko zasvětili do klíčových rozhodnutí, která vedení Aliance přijalo minulý týden v polské Varšavě.

„Ve Varšavě jsme přijali rozhodnutí vyslat okolo 4000 vojáků do Polska a pobaltských států, které v roce 2014 po ruské anexi Krymu výrazně znervóznily,“ uvedl Stoltenberg.

Stoltenberg rovněž ruské straně sdělil, že se zástupci NATO shodli na politice „zadržování a dialogu“ vůči Rusku. Zdůraznil, že Aliance nehodlá v žádném případě ustoupit, dokud se Moskva nezačne řídit minskými dohodami.

Rusku se takové rozhodnutí vůbec nelíbí a počínání NATO vnímá jako vysoce agresivní. Gruško rovněž prohlásil, že výsadek vojáků k východní hranici Aliance nutně vyvolá adekvátní reakci ze strany Ruska.

„NATO nás zatahuje zpět do atmosféry studené války,“ zmínil Gruško a dodal, že „konfrontační model, který se Aliance snaží pro Rusko uplatnit, Moskvu nezajímá“.