Jak známo, první ročník po obnovení ankety Český slavík se proslavil závěrečným proslovem miliardáře Karla Janečka, který anketu koupil a obnovil. „Nepodléhejme manipulacím a hrozným nátlakům. Nesmíme podlehnout tomu nátlaku na očkování našich dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje. Nesmíme kvůli našim strachům připustit to, abychom riskovali, hazardovali s imunitou našich dětí, abychom hazardovali s jejich zdravím. Budoucnost našich dětí musí být naší absolutní prioritou,“ protestoval Janeček proti plošnému očkování a byl za to mnohými vyplísněn.

K Janečkovým slovům se vyjádřil také písničkář Jaroslav Hutka, který v této spojitosti zmínil i mnohonásobného držitele tohoto ocenění zpěváka Karla Gotta. „Za nepřekonatelný odpor člověk nemůže. Ten prostě je a není potřeba o něm mluvit, je soukromý a příliš hluboko. Je tedy hloupé zdůrazňovat, že u mě je jeden z těch odporů dán desetiletími zpěvu Karla Gotta a nemožnosti se vyhnout jeho vokálu v temném režimu, který svým optimistickým tenorem rozsvětloval a dekoroval,“ připomenul umělec, který o Gottovi neměl dobrá slova ani pár dní po jeho úmrtí.

Hutka poznamenal, že nějaký Janeček stál za Českým i Zlatým slavíkem. U Zlatého jím byl František Janeček. „Prý výborný obchodník, který dnes tvrdí, že po roce 1989 zachránil Gotta před emigrací. To jsem nepochopil a ani nechci. Gott byl Slavík na věčné časy a nikdy jinak, a že ta soutěž skončila jsem si ani nevšiml. Byla mi lhostejná, protože byla blbá,“ dodal ještě o Gottovi a Slavících.

„Zlatý slavík byla normalizační hudební soutěž, na kterou se hlasovalo přes časopis Mladý svět. V roce 1977 jsem byl potměšilou částí publika dokonce i já vyhlasován až na čtvrté místo. To vytvořilo paniku v Mladém světě, PKS a možná i StB. Takže byla okamžitě změněna pravidla, že hlasovat se smí jen na lidi s přehrávkami a já byl vyřazen. Přehrávky byly jakoby hudební zkoušky profesionálů, tedy těch, co jim bylo povoleno veřejně vystupovat, ale fakticky to byly každoroční politické prověrky. Po mém vyřazení se smělo hlasovat už jen na ty, kteří těmi politickými prověrkami prošli,“ zavzpomínal na podmínky za minulého režimu, kterého ho vedly k emigraci, ze které se vrátil až 25. listopadu 1989.

O současném Českém slavíkovi prohlásil, že už není normalizační a zprávám o obnovení se nešlo vyhnout. „Sál byl, jak se patří plný dobře oblečených lidí, umělci nezajímaví a neznámí, jak to zase u takových akcí nebývá tak stoprocentně. Jenže tady to bylo proto, že tvůrce události nebyla soutěž, ale Janeček. Karel. Ale jiný multislavík Karel,“ hodnotil Hutka s narážkou na miliardáře a matematika Karla Janečka. Který prý měl tzv. parlando, neboli „mluvu s naléhavostí zpěvu.“

A vysvětlil, kdy se tato mluva používá: „Třeba při náboženských obřadech nebo operách. Nebo při tajemných obřadech, kdy jsou zdůrazňována nezvratitelná mysteria. Kovid už se stal temným mysteriem se spikleneckými kořeny a určitě se už chystá muzikál na téma Sorošovy čipy, v němž vyzpívá někdo zvučných hlasem Janečkovo: Nejhorší zlo je tlak na očkování dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje.“

„Když máš miliardy a chceš být prezidentem, tak přece víš, že covid děti nijak neohrožuje. Nutno dodat, že před třemi lety dokonce neohrožoval vůbec nikoho, a to jen jacísi neznámí neozednáři začali neexistující nemocí napřed zabíjet staré a pokračují dál dalšími generacemi, ale před dětmi se zastaví, neboť narazí na nepřekonatelnou překážku Janečkova Slavíka,“ ironizoval Hutka a na závěr dodal, že pokud někoho popudil, tak to byl záměr.