„Soros investuje v Africe do těžebních, telekomunikačních, zemědělských a energetických společností, přičemž v roce 2017 tyto investice činily 70 miliard dolarů,“ začíná článek Matěje Širokého na České pozici. Dále se v článku poukazuje na knihu Sorosova síť dobývá Afriku. Vlivová síť dobývá svět od francouzských autorů Stéphanie Erbs a Vincenta Barbeho, kteří své zkušenosti nasbírali v řadách francouzské rozvědky. Kniha do detailu zkoumá a popisuje Sorosovu činnost v Africe.

Soros si během mnoha let dokázal v Africe vybudovat rozsáhlou vlivovou síť, podle autorů knihy ne nepodobnou té, kterou ve třicátých letech dvacátého století vybudoval agent Kominterny Willi Münzenberg, když se pokoušel ve Výmarské republice zpopularizovat ideje komunismu. Soros do kontinentu pumpuje obrovské množství prostředků. Zmapovat přesný rozsah jeho činnosti prý ale nelze, neboť Soros vše pojímá jako rodinnou firmu, takže se k mnohým údajům nelze dostat.

Jakožto spekulant také Soros předem nezveřejňuje své úmysly. „Jeho strategií jsou nepřímé akce, které připravují terén, jejž ve správný okamžik aktivuje. Institut otevřené společnosti byl založen v roce 1979 s odkazem na rakousko-britského filozofa Karla Poppera (1902–1994), jehož žákem Soros byl,“ píše Matěj Široký.

Soros je také známý svou podporou médií. Jím financovaná média pak mají oporu i v nadnárodních strukturách, které Soros také podporuje, namátkou jsou to třeba Novináři bez hranic. Soros v Africe buduje především síť rádií. „Patří mezi ně například Radio Okapi, Radio Democracy nebo FreeMedia Group, jež se prohlašují za alternativní média, ale často podporují politickou opozici v zemích jako je Libérie, Sierra Leone, Gambie, Senegal nebo Burkina Faso,“ vysvětluje Široký.

• Celý článek naleznete ZDE

George Soros ale myslí i na budoucnost. Podporuje také internetová média, zejména pak internetové televize. Nezapomíná ani na občanské spolky, které mají bránit demokracii. Tyto neziskové organizace se věnují i komunitám LGBT a jejich právům.

„Svržení politika a organizování nepokojů jsou prvním stadiem činnosti organizací podporovaných Sorosem. Druhým je pomoc vládě, která se dostala k moci díky jeho podpoře. Ta má dvě formy: poskytnutí finančních prostředků nebo vytvoření programů na podporu rozvoje. Soros však pečlivě kontroluje své investice do daných zemí,“ píše se v článku. Tuto kontrolu prý zajišťují známá jména, jako například americký ekonom Jeffrey Sachs nebo bývalý britský premiér Tony Blair.

George Soros v roce 1993 pro francouzský deník L’Express pronesl: „Hranice mé filantropie tvoří maximum daňových úlev, jež americký systém umožňuje.“ Soros chce do budoucna investovat hlavně do energetiky, která má v Africe slibné předpoklady. Dnes totiž více než tři čtvrtiny Afričanů nemají elektřinu. Elektřina je navíc jednou ze základních pojistek stability každé společnosti, v přeneseném významu má tedy také politický vliv.

„Otázkou je, co zůstane ze Sorosovy africké říše po nástupu prezidenta Trumpa. Soros se již nebude moci opírat o synergii, již vytvářely jeho instituce s těmi americké vlády. Americké vládní programy a investice nejsou ohrožovány spory Trumpa a Sorose, ale spíše Trumpovou vizí America First. Trump tvrdě kritizuje investování peněz amerických daňových poplatníků do projektů, které nejsou v USA a nepřinášejí jim prospěch,“ hodnotí na závěr možný budoucí vývoj Matěj Široký.