V redakčním komentáři píše šéfredaktorka Der Standardu Alexandra Föderlová-Schmidová o tom, že nedělní volba a vítězství zeleného politika Van der Bellena byla volbou pro proevropské a otevřené Rakousko. Dále je toho názoru, že druhé kolo přivedlo k urnám na 200 tisíc nevoličů, kteří podpořili Van der Bellena z obavy o reputaci země ve světě. Připomíná podporu, která se dostala Hoferovi od strany Alternativy pro Německo a dalších evropských pravicově populistických stran. Podle autorčina mínění bude Hoferův úspěch nyní sloužit jako určitý tahoun pro populisty nejenom v Rakousku. Jak připomíná, volby ukázaly v druhém kole, že polovina Rakušanů byla ochotná podpořit Hofera a jeho tendence k autoritářství.

Budoucí prezident Van der Bellen bude podle Föderlové-Schmidové muset v zahraničí nyní vysvětlovat, že ne všichni voliči Hofera jsou skutečně nacisté, jak tvrdí některá média, ale zároveň i to, že nikoliv všichni voliči Hofera podpořili jako projev protestu proti vládě.

Podle jejího názoru bude další vývoj země záležet především na tom, jaký politický kurz nastaví nová vláda Christiana Kerna, který podle ní reflektuje problémy a příčiny protestu. Její komentář končí slovy: „Svobodní nenechají kámen na kameni při snaze tento kurz a duch optimismu torpédovat…Tyto volby byly historické: první kolo přivedlo do úřadu nového kancléře a druhé kolo zeleného do Hofburgu. Volby mohou zemi změnit.“

Die Presse: Není co slavit

Komentátor rakouského deník Die Presse Rainer Nowak píše v reakci na výsledky volebního klání, že se v žádném případě nejedná o vítězství Zelených a ani o porážku Modrých (jak jsou v Rakousku přezdíváni Svobodní). Kdo si tyto dva fakty neuvědomuje, velmi se mýlí, píše velmi jasně Nowak. Podle něj není v souvislosti s těsným vítězstvím co slavit.

Nowak se zamýšlí nad důsledky Van der Bellenova úspěchu pro samotnou politickou stranu Zelených, kteří v něm ztratili personální podporu pro následující volby. „Poznámka pro kolegy z mezinárodních médií, kteří rádi vidí Rakousko jako baštu extrémní pravice: Rakousko je první zemí, kde je hlavou státu Zelený,“ pokračuje Nowak ve svém komentáři s jistou dávkou ironie. Rakousko nejen zvolilo za prezidenta přímou volbou zeleného politika, ale je také zemí, kde nedošlo k vypálení ani jednoho azylového centra.

Pro Svobodné je podle Nowakova mínění úspěch Norberta Hofera enormní a od neděle je Hofer možným kandidátem této strany na pozici kancléře. Každý, kdo volil dnes Hofera, ho může lehce zvolit znova v parlamentních volbách. Nový prezident Van der Bellen musí nyní vynaložit velké úsilí, aby se mu povedlo zmírnit polarizovanou debatu a utišit hysterickou notu diskuze. On a jeho spolupracovníci by měli pochopit to, že jeho podpora neznamenala podporu politické linie strany Zelených. A totéž platí také ohledně otevřené azylové politiky. V opačném případě podle Nowaka Van der Bellen ztratí podporu většiny jako prezident. Jinými slovy, Van der Bellen by se měl stát nadstranickým prezidentem, a obecně i ve vztahu k vládě vedené sociálním demokratem Kernem.

Konečně, Rakousko stojí podle Nowaka před akutní nutností otevřít diskuzi o pravomocích prezidenta a ideálně je odhlasovat v referendu, tak aby pro následující volby byly jasná pravidla hry.

Kronen Zeitung: Svobodní krotí emoce

Bulvární noviny Kronen Zeitung informují o tom, že se sociální síť Facebook stala prostorem k projevům nenávisti zklamaných podporovatelů Norberta Hofera, kteří nechtějí akceptovat výsledek voleb. Především stránka předsedy Svobodných Stracheho se dostala doslova do varu. Někteří z odpůrců Van der Bellena na Facebooku vyhrožovali novému zvolenému prezidentovi násilím. Musel se pak ozvat dokonce předseda rakouských Svobodných Heinz-Christian Strache, aby svoje podporovatele uklidnil. Ve svém facebookovém statusu Strache vyzval ke „složení zbraní “ všechny podporovatele Hofera i jeho konkurenta Van der Bellena. Stranický šéf Svobodných také přislíbil, že jeho strana bude trvat na prošetření všech nejasností kolem voleb. Podobně se podle informací rakouských médii snaží krotit emoce nad těsnou prohrou sám Norbert Hofer, který v úterý apeloval na všechny Rakušany, aby se spolu nedohadovali a nebojovali. Své podporovatele také vyzval slovy „hlavu vzhůru“. Hofer také oplatil svému protivníkovi jeho slova gratulace a pogratuloval mu k vítězství s tím, že není jen těžké těsně prohrát, ale tak těsně vyhrát.

Kurier: Pět lekcí z voleb

Komentátor deníku Kurier Josef Votzi napsal, že pokud se střetnou dva protikladné póly, tak musejí lítat jiskry. Z voleb prezidenta lze vyvodit celkem pět lekcí. První lekcí je podle jeho mínění skutečnost, že otázka, jestli Rakousko může nebo nemůže mít v čele země Modrého (tj. člena strany Svobodných) zemi rozdělila. Taková polarizace dá podobu rovněž volbám do parlamentu v roce 2018, míní autor.

Druhá lekce spočívá v tom, že strana Svobodných bude nyní směřovat ke kancléřskému úřadu, protože ztratila všechny skrupule. Ostatně už během volební noci Svobodní sáhli po tom, že hrají oběti.

Třetí lekce z voleb ukazuje na pokračující rozdělení země a vyprázdnění politického centra, protože do druhého kola se dostali jenom dva kandidáti s opačnými názory. Jak Votzi konstatuje, aliance vzniklá k podpoře Van der Bellena je méně stabilní, zatímco ta, která podpořila Modré a Hofera má lepší šance na udržení.

Lekce čtvrtá ukazuje podle Votziho, že oproti názorům o tom, že Rakousko je dnes rozdělaná země či zničená země, není rozdělení do dvou táborů ničím permanentním. Podle něho se politická příslušnost či podpora stala naopak mnohem méně stálejší a mnohotvárnější. Tím pádem je ale také nepředvídatelnou.

A poslední lekcí z voleb je fakt, že středové politické strany u vlády mají poslední šanci zůstat politicky relevantní i do budoucnosti. V tom dává Votzi za pravdu kancléři Kernovi, který se tak vyjádřil po jmenování do úřadu. Strany středu se musejí podle Votziho mínění výrazně změnit.

Wirtschaftblatt: Poslední šance pro vládu a středové strany

Komentátor novin Wirtschaftsblatt Herbert Geyer je přesvědčen, že na nového prezidenta a novou vládu nyní čeká hodně práce. Podle Geyera stojí hlavně rakouská vláda kancléře Kerna před poslední šancí, kterou jim Van der Bellenovo vítězství nyní dalo do ruky. Jde o oblasti konkrétních politických řešení jako je anoncovaná reforma daní a kritizovaná vzdělávací reforma v zemi, píše Geyer. To všechno s cílem získat si zpět podporu a především důvěru rakouských voličů, kterou obě vládní strany ztratily už v roce 2013 (dle výsledků voleb).

Je třeba řešit konkrétní problémy, které Geyer zmiňuje. Mezi jinými fakt, že všude v Evropě nezaměstnanost klesá, zatímco v Rakousku je naopak na vzestupu. Země podle něj nepřitahuje zájmy investorů a trpí nedostatkem pracovních míst. Rakouské školství je v celkové krizi a utváří nedostatečně vzdělané lidi. Vzdělávací systém si také nedovede poradit s jazykovými handicapy dětí z imigrantských rodin ve druhé nebo třetí generaci. Mezi imigranty je prý v Rakousku vzdělanostní krize nejakutnější. Konečně Geyer varuje před tím, že v zemi dochází tímto tempem ke katastrofě ohledně financování sociálního státu.

Nový spolkový prezident stojí před jinými úkoly. Faktem je, že polovina voličů z těch, kdo se voleb účastnili, volila proti němu. Vedle toho se celkem asi čtvrtina voleb neúčastnila. Velká část těch, kdo mu dali hlas, volili tímto způsobem proti kandidátovi Svobodných. Nebude ale záležet jenom na novém prezidentovi, aby překonal konflikt vygenerovaný volbami, míní dále Geyer.

Na pořadu dne je také podle Geyerova názoru otevření demokratické diskuze o roli a funkcích prezidenta v zemi. A podobně je třeba vést ve stínu letošních voleb diskuzi o pojetí zahraničních vztahů Rakouska. Jak Geyer konstatuje, země se dostala na přední stránky novin celého světa, protože mohlo jít o první zemi v Evropě od druhé světové války, kde by se hlavou státu stal pravicový populista. S faktem, že polovina volila v Rakousku Norberta Hofera. A podle Geyerova názoru se s tímto výsledkem budou všichni muset naučit žít.