Jak informuje agentura Reuters, americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Varšavy upozornil evropské země, že musejí zvýšit své výdaje na obranu, protože americká vojenská přítomnost v regionu nemusí trvat věčně. V podobném duchu se vyjádřil i litevský diplomat a exministr zahraničí Gabrielius Landsbergis po skončení mnichovské bezpečnostní konference. „USA naznačily své plány pro Evropu. Situace není dobrá,“ píše litevský diplomat. Ukrajina se podle něj již dále nemůže spoléhat na americkou pomoc, Donald Trump touží po uzavření dohody a chce jí dosáhnout rychle. „USA již nechtějí být hlavním garantem bezpečnosti v Evropě. Hovoří se o částečném stažení jejich vojsk a o zřetelném přesunu priorit směrem k jiným kontinentům,“ říká Landsbergis.

Once again I am leaving the Munich Security Conference in a low mood. Amongst all the noise, the US signalled their plans for Europe, so things are becoming clearer. But things are clearly not good.
This is what we now know, and what we now have to do about it:??1/17

— Gabrielius Landsbergis???? (@GLandsbergis) February 15, 2025

Landsbergis nevylučuje, že během jednání mezi Trumpem a Putinem může dojít k uzavření dohody. Pro Evropu toto přichází ve velmi nepříjemné době, poznamenává. Vývoj prý může být následující: Putin deklaruje úplné vítězství a Trump nechá Evropu, aby na vzniklou situaci zareagovala. Pokud z Evropy nepřijde jednotná odpověď, bude Ukrajina nucena se spolehnout sama na sebe a na stále se zmenšující počet spojenců. 

This is all happening at a very inconvenient time. So we have to think very seriously about how it might play out. Here is how I think things could go from here:??5/17

— Gabrielius Landsbergis???? (@GLandsbergis) February 15, 2025

Takové situace by mohla využít Čína, která se podle Landsbergise snaží vymyslet, jak z ukrajinského konfliktu vytěžit maximum. „Pokud USA a Evropa nedokážou Ukrajině zaručit bezpečnost, může do této mezery vstoupit Čína a využít svého vlivu na Rusko. Mohla by dokonce předložit lepší nabídku než Trump,“ píše Landsbergis. Ukrajinci podle něj mohou Pekingu nabídnout hodně – podíl na obnově země, přístavy, zemědělské produkty. V Evropě se prý najdou tací, kteří by podobnou dohodu podpořili. Skutečnost, že Čína garantuje bezpečnost Ukrajiny, by podle Landsbergise znamenala změnu situace pro východní státy EU. Čína by nepřímo garantovala i jejich bezpečnost a byly by na ní více závislé. 

I have always felt that China is looking for a way to emerge as the victor, and that is worryingly possible. If the US and Europe don't offer security to Ukraine, China might step into the gap, using its leverage on Russia. They could even offer a better deal than Trump's.??12/17

— Gabrielius Landsbergis???? (@GLandsbergis) February 15, 2025

Řešení Landsbergis vidí v příchodu evropského státníka s parametry Winstona Churchilla a v ochotě bránit Evropu jako jeden celek, od Portugalska k Ukrajině. „Jsem si plně vědom toho, že můj návrh povede pouze ke krvi, dřině, slzám a potu. Ale už jsme to jednou udělali a můžeme to udělat znovu. Alternativou je obnovit kontinent po další zničující válce, a to by bylo mnohem těžší a trvalo by to mnohem déle,“ říká. 

Obavy Evropy ze stažení amerických vojsk ze starého kontinentu vyjádřil i šéf mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen. Americký Newsweek analyzoval poslední veřejnou zprávu Evropského velitelství Spojených států (EUCOM) a uvádí, že v Evropě bylo v loňském roce umístěno minimálně 65 754 příslušníků amerických ozbrojených sil, z toho takřka 35 tisíc v Německu, 12 tisíc v Itálii a 10 tisíc v Británii. 

Není známo, kolik peněz Spojené státy celkem vynakládají na vojenskou přítomnost v Evropě. Po roce 2014 a ruské invazi na Krym vypracovala americká administrativa tzv. European Deterrence Initiative (EDI), která si dává za cíl posílit americkou vojenskou přítomnost v Evropě a odradit Rusko od další agrese. Její rozpočty, které tvoří jen část amerických nákladů v Evropě, známy jsou. V letech 2019 a 2020 stála americké daňové poplatníky EDI 6,5, respektive 5,9 miliardy dolarů. Od té doby se rozpočet snižuje, i přesto však pro rok 2025 činí 2,912 miliardy dolarů, v přepočtu asi 70 miliard korun. Pro srovnání, je to takřka polovina rozpočtu českého ministerstva obrany pro rok 2025. 

Že by případný americký výpadek nahradila společná evropská armáda, o které mluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se nezdá být na pořadu dne. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že lidé mají být při interpretaci termínu „evropská armáda“ opatrní, protože si pod tím každý představuje něco jiného. „Pokud tím rozumíte sjednocení národních armád, k tomu nedojde,“ uvedl.

Redakce ParlamentníchListů.cz oslovila ekonoma Miroslava Ševčíka a ptala se na nákladnost zajištění evropské obrany v případě, že by se Spojené státy z Evropy stáhly. „Nemuselo by to znamenat nic, pokud by země EU prosazovaly mírovou politiku. Ale protože jsou tu určité zájmové skupiny, které si platí své politiky, tak by se spustila ‚válečná‘ hysterie, která povede k dalšímu prohlubování zadlužení zemí EU a rychleji se tak přiblíží už ne k dluhové pasti, ale k dluhové propasti. Je naivní si myslet, že 150 milionů Rusů, rozmístěných na největším území jednoho státu na světě, se všemi potřebnými surovinami, bude chtít obsazovat chudnoucí a chřadnoucí území států EU se 450 miliony obyvatel, kde se nenachází téměř žádné zásoby potřebných surovin. Určitě nebudou chtít uklízet ten nepořádek, který tu za posledních třicet let vytvořila bruselská nomenklatura mimo jiné třeba utopickým programem Green Deal,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Miroslav Ševčík.

Česká státní pokladna si podle ekonoma nemůže dovolit další výrazné navýšení obranného rozpočtu, který byl v posledních letech značně zvyšován. „Jedním z největších omylů až podvodů na našich daňových poplatnících je třeba nákup stíhaček F-35, o jejichž kvalitě pochybují i američtí odborníci. Bohužel je to důsledek rozhodování nekompetentních politiků v návaznosti na možné a velmi pravděpodobné korupční jednání,“ vyjádřil Ševčík své pochybnosti o tom, že prostředky jsou vynakládány účelně.

Poslední otázka pro Miroslava Ševčíka zněla, zda mu dává smysl společná evropská vojenská iniciativa, jak o ní mluví například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „No, určitě dává, ale pro Zelenského a jeho poskoky z některých zemí EU. Kdo by jinak platil všechny výdaje, kdo by podporoval korupčníky z Ukrajiny. Copak není dohledatelné dokonce i ze sdělovacích prostředků Ukrajiny a zemí EU, kolik funkcionářů se už na Ukrajině vyměnilo kvůli korupci?“ řííká Ševčík. Společná vojenská iniciativa podle něj může vést pouze k další eskalaci konfliktu. „Osobně jsem zásadně proti řešení konfliktů válečnou mašinérií,“ uzavřel.