Důvodem nezájmu jsou podmínky, které vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) podnikatelům nastavila. Nyní již zmírňuje. Minimální mzda pro dovezené specialisty nemusí například být 38 tisíc korun, ale stačí průměrná mzda v oboru v daném kraji. Projekt se také rozšiřuje o zdravotnické profese. „Nešlo nám primárně o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu – tam potřebujeme desítky, možná nízké stovky ročně, ale o ty středně a níže kvalifikované, tam je nedostatek úplně fatální,“ řekl k tomu předseda Asociace malých a středních podniků ČR Karel Havlíček. 

V rámci pilotního projektu požádalo o dovoz vysokoškolsky vzdělaných pracovníků 46 českých firem. Podalo si celkem 69 žádostí. Kvóta však byla nastavena na dovoz 500 zaměstnanců ročně. I proto nyní dochází ke zmírnění podmínek.

Hovoří se také o tom, že se kšeftuje s termíny na pohovor na českých ambasádách. On-line systém VisaPoint totiž neustále uvádí, že žádné termíny pohovorů nejsou k dispozici. To pak znamená další problém pro zaměstnavatele – získané pracovníky sem nemají jak legálně dostat. Vládní projekt sice přinesl i změnu v přihlašování na pohovory, ale pouze pro techniky, projektanty, konstruktéry či zubní lékaře. A těch firmy moc nepotřebují. Projekt o rozšíření portfolia zaměstnanců o požadované profese však vláda neschválila. 

Podle průzkumu Hospodářské komory ČR by fabriky byly schopné přijmout až třicet tisíc cizinců. „Máme velké problémy získat kvalitní nově vyučené dělníky – nejsou učňovské školy, velké procento lidí jde na střední školu s maturitou, nezískávají manuální zručnost,“ říká spolumajitel firmy vyrábějící malou zemědělskou a zahradní techniku Jiří Belinger. 

Ukrajince si však čeští zaměstnanci většinou nemohou vynachválit. Například podle Belingera překonávají Čechy pracovním nasazením, dělají i přesčasy či přeplňují normy.