Některé strany a hnutí přitom neuspěly jen těsně. „Kdyby se do Sněmovny probojovala třeba jen jedna z trojlístku stran, které byly nejblíže pětiprocentní hranici – Přísaha, sociální demokracie a komunistická strana – koalice Spolu a PirSTAN by na většinu křesel nedosáhly,“ říká Pehe, že vládu by s určitými vyhlídkami na úspěch sestavoval teď nejspíš Andrej Babiš.

Jenže úvahy na téma, co by se stalo, kdyby nepropadlo tolik hlasů, je třeba dát do kontextu. Tím prvním je, že propad komunistů i sociálních demokratů je důsledek dlouhodobého trendu, protože obě strany, zejména KSČM, mají přestárlé voličstvo a členstvo, a nebyly schopné přilákat mladé voliče.

Původní zdroj ZDE

Druhým důvodem byla skutečnost, že obě podporovaly Babiše, a fakticky se tak staly spojitými nádobami s hnutím ANO. „Jelikož většina jejich voličů odešla právě k Babišovu hnutí, je možné argumentovat, že pokud by jejich výsledky byly o několik procent vyšší, a dostaly by se tedy do Sněmovny, byl by nižší konečný výsledek ANO,“ pokračuje.

Výsledek voleb ovlivnil ještě jeden důležitý faktor, a sice strategické rozhodnutí pěti stran vytvořit dvě volební koalice. „To umožnilo menším stranám, jako jsou lidovci a TOP 09, aby jejich hlasy nepropadly, což se odrazilo na celkovém vítězství obou koalic,“ dodává Pehe.

„Onen milion propadlých hlasů je velkou silou, jen pokud by je někdo dokázal sjednotit. A to se nezdá velmi pravděpodobné,“ míní.

Pokud Babiš vydrží až do příštích voleb jako šéf ANO a opozice, pětice stran koalic Spolu a PirSTAN bude pod tlakem. Pokud ale Babiš z čela ANO i opozice zmizí, může být podle Peheho politická situace za několik let velmi odlišná od té dnešní, protože ANO bez Babiše nepřežije. „Zajímavější otázkou, než jak budou příště volit voliči, jejichž hlasy propadly, je možná otázka, kam by odešli současní voliči ANO,“ uzavírá.