Hoffmann tvrdí, že jsme mnohem blíže válce s Ruskem, než si většina lidí uvědomuje a příležitost dozbrojit pomalu odchází. Podle něho zbývají jen dva až tři roky na obnovení odstrašujících prostředků. Chybou je podle Hoffmanna předpokládat, že se na případný konflikt Rusko dívá stejně jako my, protože to tak není. Tvrdí také, že by byla chyba brát si přílišné lekce z války na Ukrajině a předpokládat, že válka NATO a Ruska by byla to samé, ale ve velkém.

Rusko prý neplánuje konvenční válku s NATO stejným způsobem, jako se teď odehrává na Ukrajině, protože ví, že by v takovém případě tahalo za kratší konec provazu a vědělo to i před ztrátami na Ukrajině. „Ruské úvahy o válce s NATO se točí kolem konceptu kontroly eskalace a jejího zmírňování. Ruským hlavním cílem ve válce s NATO by bylo udržovat eskalaci na uzdě a ukončit ji dřív za podmínek výhodných pro Rusko,“ tvrdí Fabian Hoffmann.

Brzké ukončení bojů je podle něho klíčové, protože v delším časovém horizontu se ukáže převaha NATO v konvenčních zbraních, zejména u USA. Hlavní jsou v ruské strategii deeskalační údery a agresivní ochranářství. Radši než porážku v dlouhodobém konfliktu by se Rusko dle své doktríny snažilo podrobit NATO tím, že dokáže, že je ochotné způsobovat stále větší škody. Což by znamenalo masivní útoky na civilní infrastrukturu v evropském prostoru NATO na začátku konfliktu. „Zpráva pro vlády v NATO by byla: Nepomáhejte svým východoevropským spojencům, pokud nechcete, aby vaše populace trpěla,“ míní Hoffmann.

Rusko by podle něho na dobytá území roztáhlo svůj jaderný deštník, opět s jasnou zprávou: Jakákoliv snaha je dobýt zpět, zejména externími silami jako jsou USA, povede k jaderné eskalaci. Strach z jaderné eskalace by pak měl otevřít cestu jednáním o budoucnosti NATO a bezpečnostnímu uspořádání Evropy, samozřejmě výhodném pro Rusko.

Simultaneously, Russia would extend its nuclear umbrella over any NATO territory it managed to capture in an initial assault. This sends a second message: Any endeavor to retake that territory, particularly by external NATO forces (USA), will result in nuclear escalation. 9/20

— Fabian Hoffmann (@FRHoffmann1) January 14, 2024

Hoffmann poznamenává, že se nejedná o souboj sil, ale vůlí a ochoty riskovat. A otázka je jen jedna: Kdo, když bude hrozit velký konflikt, včetně hrozby jaderné výměny, couvne první? „Jak vědí historici specializující se na studenou válku, stav vojenských sil neovlivňuje tyto souboje o to, kdo dřív uhne. Rozhoduje často odhodlání, tedy ochota zachovat kurz i když se riziko zvyšuje,“ míní vědec s tím, že právě proto Rusko tuto strategii praktikuje, protože nemusí vyrovnávat konvenční schopnosti NATO. A pokud NATO uhne první kvůli nedostatku odhodlání, může Rusko odejít z konfliktu vítězně.

Zde vědec vyvozuje poučení z ukrajinského konfliktu. A to pro ruskou stranu. Totiž že z konfliktu je vidět, že Západ odhodlání nemá. „Nejednota a nekonečné diskuse o eskalaci jen podporují ruskou víru, že NATO uhne, když na to dojde. To znamená, že Rusko nemusí čekat, až obnoví své konvenční síly. Scénáře, podle kterých budeme mít 5 až 10 let na dozbrojení, jsou podle mého příliš optimistické,“ varuje Hoffmann a dodává, že souhlasí s východoevropskými státy, že zbývají jen dva nebo tři roky na vybudování kapacit na odstrašení Ruska, jinak hrozí riziko, že Rusko NATO vyzve na souboj spíše dřív než později.

Here's the thing: The ongoing war in Ukraine is teaching Russia a crucial lesson - that the West lacks resolve. Domestic disunity and endless discussions about escalation only reinforce Russia's belief that NATO will back down when push comes to shove. 14/20

— Fabian Hoffmann (@FRHoffmann1) January 14, 2024

NATO musí být schopné zamezit tomu, aby Rusko zabralo podstatná území NATO a mohlo zasáhnout civilní infrastrukturu, protože pak se podle Hoffmanna vyhne těžkým volbám při deeskalačních úderech a agresivním ochranářství. „Také musíme vést vážnou diskusi nejen o tom, jak odstrašit od války s Ruskem, ale jak ji vést. Jsme připraveni udeřit na ruskou civilní infrastrukturu, pokud Rusko zasáhne tu naši první? Jak zareagujeme na ruský jaderný první úder?“ ptá se vědec a dodává, že náš nedostatek připravensoti, jak fyzické, tak mentální, Rusko povzbuzuje.

„Od roku 2014 ruští intelektuálové veřejně a důkladně rozebírají, jak porazit NATO. Kde je naše debata? Co potřebujeme, je celospolečenská snaha dát se do kupy. Není pochyb, že cena bude značná, ale nevidím jakoukoliv jinou možnost. Vzhledem k tomu, jaké jsou ty nejčernější scénáře, a to bychom na zřeteli mít měli, náš čas už vypršel,“ varuje.

What we need, especially in Europe, is whole-of-society effort to get our affairs in order. There's no denying that this will come with a significant cost, but I fail to see any other viable option. Considering worst-case scenarios, as we should, time has already run out. 20/20

— Fabian Hoffmann (@FRHoffmann1) January 14, 2024