Když zmíněná slova od prezidenta Zemana ústavní právník Aleš Gerloch zaznamenal, podivil se nad tím, proč něco takového hlava státu sděluje ve fázi, kdy je trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo zastaveno, a kde právní moci nabylo příslušné rozhodnutí. „Napadlo mě ale také, že to není pravomoc prezidenta výlučná. Může se to brát, že je to snaha ovlivnit rozhodnutí nejvyššího státního zástupce, tak aby už tuto kauzu znovu neotevíral,“ komentuje Gerloch prezidentovy záměry.

Připouští zároveň, že možné jsou i spekulace typu ovlivnění rozhodování předsedy vlády či Sněmovny, která v tomto týdnu bude projednávat žalobu na prezidenta. Nejvyšší státní zástupce podle Gerlocha na tuto záležitost správně reagoval slovy, že se ovlivnit nenechá. „A také bych asi připomněl pro diváky, že prezident nemůže odvolat nejvyššího státního zástupce,“ podotkl právník.

Moderátor Daniel Takáč k tomu však připojil poznámku, že to však může udělat vláda řízená tím, koho se to přímo dotýká. Konstatoval proto, že toto určitý tlak na nejvyššího státního zástupce tedy být může. „Jak státní zástupce, tak zejména i soudce musejí být připraveni na různé vlivy, a to nejen z politického prostředí. Musejí být schopni jim odolat a být nezávislí,“ zdůraznil profesor Gerloch.

„Dovedete si představit, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman žije v meziprostoru, kde jeho rozhodnutí vůbec nic neovlivní?“ položil usmívající se moderátor další otázku. Gerloch by pro Pavla Zemana viděl spíše určité riziko z hlediska rozhodování soudu. Musíme si prý uvědomit, že teprve soud rozhoduje o vině a trestu.

„V případě, kdy nejvyšší státní zástupce zruší rozhodnutí státního zástupce jako nezákonné, bude muset pak státní zástupce, který na případu pracoval, najednou obhajovat něco, o čem si myslí, že to tak úplně není, protože mu to řekne jeho nadřízený, že to tak je,“ vysvětlil Gerloch další možný vývoj. V této situaci pak rozhodující slovo nemá ani jeden z nich, nýbrž soud, který zase může kosntatovat, že pravdu měl dozorující státní zástupce a že všechny osoby, které jsou předány soudu, zprostí obžaloby.

Gerloch však věří, že Pavla Zemana by ho v jeho rozhodování nic ovlivnit nemělo. „A to z důvodu, že skutečně vidím riziko v tom, že by se dostal do problematické situace, pokud by nakonec soud poukázal na to, že je to celé ze strany nejvyššího státního zástupce vykonstruováno,“ domnívá se ústavní právník.

Dodává, že pokud už se jednou jednoznačně řeklo, že skutek není trestným činem, musela by přijít zásadně nová a překvapivá argumentace, která by argumenty státního zástupce vyvrátila. Tady prý pak vůbec nezáleží na prezidentovi, aby něco zastavoval. Ale skutečně by mělo proběhnout soudní řízení i s určitými důsledky do soustavy státního zastupitelství. „To znamená, že by byla otázka, jestli by pak nejvyšší státní zástupce nemusel odstoupit, když došlo k takovému řešení této věci,“ přemítal Gerloch nad situací, kdy by případ Pavel Zeman na sílu dotlačil k soudu a ten by  řekl, že to je vymyšlené a pravdu měl dozorující státní zástupce.

„Když by to ale k soudu nešlo a brala by se vážně slova prezidenta, tak to by bylo nejhorší řešení. Prezidentovi to ústava sice umožňuje, ale není to vhodné. Byl si toho sám vědom, když před rokem a půl toto v rámci své volební kampaně uváděl, že by abolici neudělil,“ řekl Gerloch.

Závěrem znovu zmínil, že kromě politických aspektů má tato věc především právní aspekty. Je toho názoru, že je třeba u každého postupovat stejně. „V tomto případě abolice není namístě, zvláště pak ne u politických činitelů,“ shrnul ústavní právník a doplnil, že nakonec premiér sám abolici odmítá. „A je to tak dobře, měl by ctít princip, že nikdo nemá rozhodovat sám o sobě, a neměl by k tomu ani zmocnit nikoho z vlády,“ uzavřel Gerloch.