Rusko považuje Marhoul za velké nebezpečí. „Putin vsadil na jednu ruskou vlastnost a tou je hrdost, která je pro Rusy důležitější než plný žaludek. Křísí velmocenské postavení Ruska, posiluje u lidí přesvědčení, že je správné vzít si silou zpět to, co po rozpadu Sovětského svazu ztratili,“ řekl Marhoul s tím, že obavy má hlavně o pobaltské státy.

Domnívá se také, že se role NATO za prezidentství Donalda Trumpa oslabí.

Útok Ruska na pobaltské země by podle Marhoula neproběhl tak, že by se ruská armáda převalila přes hranice. „Stejně jako na Ukrajině by to proběhlo plíživě. Pod rouškou ochrany ruské menšiny by se začala vytvářet nestabilita, budovala by se nedůvěra k tamní politické reprezentaci, znásobila by se propaganda, vyvolaly by se nepokoje, aby nakonec na scénu vpadli – jako na Krymu – neoznačení ozbrojenci. V tom případě by bylo namístě, aby se k tomu NATO postavilo a zasáhlo. To by se ale podle mě nestalo,“ myslí si Marhoul.

Podle něj by tomu tak bylo jednak proto, že by Rusko znovu vše popřelo s tím, že se jedná o vnitropolitickou krizi, se kterou nemá nic společného, jednak proto, že NATO by nedokázalo na politické úrovni rychle reagovat. „A nakonec proto, že by se asi – soudě podle některých výroků prezidenta Trumpa, kterými relativizuje článek o kolektivní bezpečnosti – Amerika v takovém případě vůbec neangažovala a ony státy by obětovala,“ uvedl Václav Marhoul.