Podle Economistu může být bývalý šéf polské zpravodajské služby Zbigniew Seimatkowski jediným, kdo bude čelit obvinění v souvislosti s mučením vězňů vyšetřovateli CIA. „Právě za jeho éry Američané Polsko požádali o povolení zadržovat vězně na polské půdě. Celá aféra se však vyšetřuje již dlouhých sedm let a stále není znám výsledek. Polský deník Gazeta Wyborcza před dvěma lety informoval, že byl Seimatkowski vzhledem ke svému souhlasu s držením amerických vězňů ve městě Stare Kiejkuty obviněn z porušování polského i mezinárodního práva,“ cituje Economist polský deník.

V průběhu let 2002 a 2003 bylo v tomto městě nacházejícím se na severu Polska zadržováno pět vězňů, které sem dopravila CIA. Mezi nimi byl údajně i jeden z hlavních iniciátorů teroristických útoků ze září 2001 Khalid Sheikh Mohammed. On i i další čtyři osoby byli podrobováni mučení, včetně tzv. waterboardingu, kdy je vězňům nasimulován stav podobající se tonutí. „Výslech byl tak brutální, že se oběť nacházela velmi blízko utonutí,“ poznamenal tehdy přítomný lékař. Další z vězňů Abd al-Rahim al Nashairi, který byl podezřelý z bombových útoků v Jemenu v říjnu 2000, byl nucen držet více než dva dny ruce nad hlavou. Vyšetřovatelé mu přitom hrozili elektrickou vrtačkou a tím, že zajistí, aby byla znásilněna jeho matka.

Celý text v angličtině najdete ZDE

Poláci patrně nebyli příliš nadšeni, když je Američané požádali, aby mohli k původním dvěma vězňům dopravit ještě další tři. S největší pravděpodobností je nakonec Američané přesvědčili poskytnutím výhodné finanční nabídky. Zkraje letošního roku americký deník The Washington Post informoval o tom, že polská zpravodajská služba za tuto službu obdržela 15 milionů dolarů v hotovosti. Vězeňská zařízení ve městě Stare Kiejkuty byla nakonec uzavřena na konci roku 2003 poté, co tehdejší polský prezident Alexander Kwaśnievski vyjádřil před svým americkým protějškem Bushem znepokojení nad tím, co se na onom místě dělo.

Celou záležitost je dle Economistu zapotřebí zasadit do kontextu. „Když se krátce po zářijových útocích na dvojčata Američané obrátili na Poláky o pomoc, bylo Polsko v diametrálně odlišné situaci, než tomu je dnes. Země tehdy postrádala sebevědomí, na politické scéně dominovala levicová politická strana, která se chtěla za každou cenu Západu představit jako spolehlivý partner. „Byli jsme tím znepokojen , ale nenapadlo by nás, že budou Američané takovýmto způsobem porušovat zákony,“ cituje Economist vyjádření Kwaśnievského z tohoto týdne.

Jak Economist konstatuje, Polsko však i dnes zůstává nejspolehlivějším spojencem Spojených států v Evropě. „Podle nedávno zveřejněného průzkumu veřejného mínění plných 78 % tazatelů vyjádřilo svůj kladný vztah k USA, což je podstatně víc, než ve kterémkoli jiném evropském státě. „I přes bolestnou zkušenost Poláků s mučením v dobách komunistického režimu, byla veřejnost nad činnosti vyšetřovatelů CIA jen málo pobouřena. Přesto mají chyby CIA své politické dopady. Polská premiérka sice po rozmluvě s Obamou zdůraznila, že vtahy mezi oběma zeměmi zůstávají pevné, ale Kwaśnievski poznamenal, že Polsko má nyní vůči USA omezenou důvěru.

Do jisté míry nemůže podle britského týdeníku Polsko zprávu o mučení vězňů CIA na svém území ignorovat. Na začátku letošního roku totiž Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že Polsko porušilo v souvislosti se zřízením zmíněné věznice Evropskou chartu o lidských právech a nařídilo dvěma z vězňů vyplatit odškodné ve výši 230 000 dolarů. „Zpráva o mučení vězňů zveřejněná americkým Senátem může Polsko přimět, aby urychlilo vyšetřování Zbygniewa Siematkiowského. Je ironií osudu, že ve Spojených státech za tuto záležitost nikdo obvinění nečelí,“ všímá si Economist a konstatuje, že kvůli obavám z ruské agrese na Ukrajině je Polsko závislé na USA více než kdy jindy. „Poláci sice z aktivit vyšetřovatelů CIA na svém území nebyli nijak nadšeni, ale vzhledem k expanzivním krokům Ruska poblíž jeho hranic patrně nebudou tento problém nijak dál vyhrocovat,“ míní britský deník.