Stratkom. Zkratka pro odbor strategické komunikace a slovo, které jsme se naučili právě v posledním půlroce. A také název nejnovějšího dílu investigativního pořadu Mainstream novinářky Angeliky Bazalové, která se začala pídit po nejasnostech a tajemnu, které oficiální součást Úřadu vlády provází.
Především veřejnost i přes velký zájem stále neví, kdo v odboru, který má za vládu realizovat zásadní komunikační rozhodnutí, vlastně pracuje.
Novinářka Bazalová stále pokračuje v korespondenci s úřady ohledně zveřejnění jmen osob, které v odboru Úřadu vlády působí. Nehodlá se totiž smířit s odmítnutím, které jí Strakova akademie sdělila.
Vysvětleno to bylo tím, že úředníci se vyjádřili, že s ním výslovně nesouhlasí, pak četnými odkazy na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva v oblasti ochrany soukromí a nakonec tím, že tito zaměstnanci se zabývají bezpečnostními hrozbami celonárodního významu a jejich seznam lze potenciálně zneužít.
„Sdělení kompletního seznamu řadových zaměstnanců oddělení strategické komunikace a odboru strategické komunikace státu Úřadu vlády, jakož i sdělení údajů o profesní minulosti konkrétního řadového zaměstnance Úřadu vlády by mohlo ohrozit nejen konkrétní fyzické osoby, ale rovněž způsobit újmu zájmu Úřadu vlády, a ohrozit tak jeho fungování,“ odepsal Úřad vlády s tím, že právo na informování veřejnosti uznává, ale rozhodně toto právo není bezbřehé.
Po neúspěšném odvolání se Bazalová obrátila na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten jí v říjnu sdělil, že existují důvodné pochybnosti, zda Úřad vlády postupuje v souladu se zákonem, a zahájil správní řízení.
Jak také Angelika Bazalová zjistila, stále se zvyšuje počet tabulkových míst v odboru. V červenci jich bylo třináct, nyní jich je už osmnáct.
Aby se odbor strategické komunikace mohl nadále rozšiřovat, musí docházet k úsporám a škrtům na zbytku Úřadu vlády. „Z toho, co jsem neoficiálně slyšela, to na Úřadě vlády vyvolává dost velké napětí,“ přibližuje poměry.
Komu podléhá Foltýn?
Od konce května na Úřadu vlády působí i koordinátor strategické komunikace vlády Otakar Foltýn. Angelika Bazalová, která se o nejasný Foltýnův mandát zajímá dlouhodobě, hovoří pro ParlamentníListy.cz i o tom, že už jeho stěhování z Hradčan na Benešovo nábřeží je velmi podivné a tajemné.
V odpovědích na dotazy zaslané na příslušná místa se novinářka dozvěděla hned několik verzí, jak jeho delegace na Úřad vlády probíhala. Hovořilo se jak o odvelení, tak o přeložení, což jsou ve vojenské legislativě odlišné pojmy.
V každém případě plukovník Foltýn stále podléhá vojenské jurisdikci, což obnáší nejen vynášení uniformy velvyslanecké recepce, ale rovněž vojenskou subordinaci. Jestliže je stále formálně příslušníkem prezidentské kanceláře, je povinen plnit příkazy jejího náčelníka generála Radka Hasaly. „Vláda nemůže ukládat úkoly vojákovi. Ten má svého nadřízeného, kterému se zodpovídá,“ vysvětluje.
K tomu je třeba připočíst nejasné kompetence v rámci Úřadu vlády. Ta opakovaně zdůrazňuje i v úřední komunikaci, že koordinátor strategické komunikace nemá nic společného s odborem strategické komunikace. Koordinátor ve vládě formálně podléhá premiérovi, zatímco odbor ministru Marku Ženíškovi.
Nabízela by se otázka, co plukovník Foltýn, který bez odboru nemá žádný vlastní úřední aparát, na Úřadu vlády vlastně dělá.
Realita je ale podle zjištění ParlamentníchListů.cz taková, že Foltýn ve skutečnosti odbor neformálně ovlivňuje velmi intenzivně. Právě po sporech s ním měla být v říjnu odvolána ředitelka odboru Adriana Dergam. Někdejší redaktorka ČT a ředitelka korporátní komunikace ve Vodafonu působila v jeho čele od července.
Angelika Bazalová získala vyjádření Úřadu vlády: „Paní Dergam plnila velmi obětavě důležitou roli při založení a nastavení odboru, ale pro další fázi je třeba jiných manažerských schopností,“ uvedla tajemnice odboru Jiřina Nováková.
Když s tím oslovila samotnou Andrianu Dergam, dozvěděla se: „Pokud by Úřad vlády udal manažerské selhání jako důvod k propuštění po zkušební době, měl by velký problém obhájit své rozhodnutí před soudem včetně doložení důkazů takto údajně závažného porušení pracovních povinností.“
Vedením odboru byl po jejím odchodu pověřen Jozef Dobrík, ředitel oddělení tvorby a organizace. Až do svého příchodu na Úřad vlády byl tento absolvent znám jako grafický designér pod přezdívkou „Dodo“. Do politického dění vstoupil vytvořením loga k iniciativě Dárek pro Putina.
Podle lidí obeznámených s fungováním Úřadu vlády si Dobrík bude s Foltýnem rozumět mnohem lépe. Tvůrce triček s prostředníčkem na Putina má mít blízko i k občanskému sdružení Skupina D, které pořádá sbírky na drony pro Ukrajinu. Ve spolku, kterému předsedá herec Ondřej Vetchý, figuruje i náčelník generálního štábu Řehka a plukovník Foltýn.
Rozporuplné informace přicházejí dokonce i o tom, k jakému dni začal na Úřadě vlády Foltýn působit. V červenci sám pro Lidové noviny uváděl, že má mandát od 1. 7., v srpnu ale Úřad vlády informoval, že Foltýnův mandát začal 30. 5.
Podobně se v květnu pro Český rozhlas vyjádřila tisková mluvčí vlády Lucie Ješátková. „Pan Otakar Foltýn bude na Úřadu vlády působit jako vládní koordinátor pro strategickou komunikaci, pro tuto funkci bude odvelen na šest měsíců od 30. 5. 2024,“ uvedla.
Fiala nebyl z Foltýna nadšen
Změny v oblasti strategické komunikace vlády časově navázaly na květnovou výměnu ve funkci ministra bez portfeje, pověřeného koordinací vědy, výzkumu a inovací. Nový ministr Marek Ženíšek projevil zájem na rozdíl od své předchůdkyně Heleny Langšádlové zahrnout do svého portfolia i agendu dezinformací.
Na konci května byl do nové funkce koordinátora strategické komunikace vybrán plukovník Otakar Foltýn z vojenské kanceláře prezidenta republiky. „Jsem rád, že vláda jmenovala koordinátorem strategické komunikace člověka, kterého si vážím – Otakara Foltýna,“ ocenil to ministr Ženíšek.
Jeho vyjádření ale obsahovalo i slova o tom, že Foltýn nebude podléhat žádnému z ministrů. Ženíšek to ocenil a zdůraznil, že u něj najde komunikační koordinátor vždy podporu.
Podle informací, které ParlamentníListy.cz získaly, bylo rozhodnutí o tom, komu bude Otakar Foltýn podřízen, poněkud krvavějším koaličním kompromisem. Premiér Fiala totiž nápadem na novou funkci a rovněž výběrem Otakara Foltýna nebyl příliš nadšen. Vymínil si alespoň, že „plukovník“ bude podléhat jemu.
Získal je na jaře 2023, když vláda odvolala zmocněnce pro dezinformace Michala Klímu. Mezi oběma měl probíhat spor o pojetí agendy boje proti dezinformacím. Podle Angeliky Bazalové, která téma dlouhodobě sledovala, preferoval Klíma v rámci boje proti dezinformacím hlavně finanční podporu vybraných médií, zatímco Pojar preferoval jiné cesty. I nyní měl pochybnosti, zda Foltýnova představa o boji s dezinformacemi bude smysluplná.
Lidé kolem Pojara měli mít proti Foltýnovi i jiné výhrady, které sdílela například i ministryně obrany Jana Černochová. Ty se vázaly k jeho krátkému působení v čele vojenské policie.
V čele stál od července 2022 do února 2023, konci předcházely jeho spory s ministryní Černochovou, která jej přitom do funkce vybrala.
I mezi poslanci ve výboru pro obranu se řešily informace, že si měl Foltýn ve vojenské policii vytvářet vlastní mocenské centrum, které se mělo připravovat na shromažďování informací a odposlechy.
Poslední kapkou ale byla aféra s nákupem přístroje na ochranu proti odposlechu, kvůli kterému policie stíhala šéfa inspekce VP Tomáše Voráče. Foltýn jej měl postavit mimo službu, ale neučinil tak.
I o této Foltýnově historii zjistila více Angelika Bazalová.
Ještě v den jeho odchodu z rozvědky bylo oznámeno, že nastoupí na Pražský hrad do vojenské kanceláře prezidenta republiky. „O záměru, že Otakar Foltýn přestoupí do vojenské kanceláře prezidenta republiky, jsem byl informován. Jako člověka i odborníka ho velice respektuji a těší mě, že posílí její řady,“ uvedl tehdy prezident Pavel.
Veřejně známým se Otakar Foltýn stal při svém komentátorském hostování v pořadu 168 hodin. Později i v dalších pořadech České televize hovořil o nebezpečí proruských narativů a dezinformací, zpochybňujících důvěryhodnost státu.
„Jsme Češi, věříme českým institucím,“ vzkázal například poté, co někteří vyjádřili pochybnosti o ruské stopě žhářského útoku na pražské autobusové depo koordinátor strategické komunikace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Máme znát jména úředníků z odboru pro strategickou komunikaci?
autor: Jakub Vosáhlo
