„Mnozí občané mají pocit, že u těch kauz s prominenty navíc končí ti lidé nepotrestáni,“ začal moderátor s tím, že se to ukazuje třeba na kauze Davida Rartha. Veselý chtěl vědět, co je na tom pravdy.

„Tak zejména bych řekl, že ty kauzy ještě nejsou skončeny. Nezaznamenal jsem jediný případ, ve kterém by se nějak zvláštně zacházelo s prominenty. V obecné rovině prý spíše příliš škodí, když lidé mají mnoho informací. Kupříkladu ve Spojených státech nejsou povoleny přenosy ze soudních síní. Přílišná mediální pozornost prý všem škodí.

Současně se Bureš domnívá, že odposlechy se u nás povolují a následně povolují až příliš. Přece jenom jde o zásah do ústavou chráněných práv, takže musejí být používány velmi uvážlivě. Soud by měl garantovat dodržování ústavních práv tím, že je nepovolí tam, kde jsou neodůvodněné.

„Já jsem slyšel, že policisté s těmito případy umějí čachrovat,“ naznačil v jednu chvíli moderátor Veselý. Jak takové čachrování může vypadat? Vyšetřovatelé dají do spisu velké množství čísel a požádají o povolení odposlechu. A soud povolí všechny odposlechy najednou, aniž je příliš zkoumá.  

„Pamatuji si, že takto se do  toho seznamu dostal dnešní předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. To je naprosto nepřijatelné. Tehdy to bylo způsobeno tím, že v žádosti o povolení odposlechů bylo uvedené velké množství telefonních čísel a ten soudce to zřejmě nestihl prověřit, ale to není omluva, spíš výmluva,“ střílel Bureš do vlastních řad. Pokud soudce řádně neprověří žádost o odposlechy a jen převezme formulace státních zástupců, v takovém případě automaticky platí, že byl odposlech povolen nezákonně.

Došlo také na prezidenta Miloše Zemana. Bureš v minulosti působil ve vládě premiéra Miloše Zemana. Prý současného prezidenta dobře zná a je rád, že dnes sedí na Hradě právě Zeman. „Nemyslím si, že by bylo lepší, kdyby tam dnes seděl někdo jiný,“ prohlásil Bureš.