Kromě Zemana, předsedů Senátu a Sněmovny Milana Štěcha a Jana Hamáčka a premiéra Bohuslava Sobotky (všichni ČSSD) byli přítomni také vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a další ministři, pražský arcibiskup Dominik Duka nebo náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Prezident Zeman i premiér Sobotka na rozdíl od loňského roku po konci ceremoniálu neposkytli médiím komentář. Bečvář po skončení označil dnešní atmosféru oslav za tradiční. „A jsem rád, že jsme si mohli připomenout vznik státu. Armáda byla při jeho vzniku a armáda je tu i dnes pro občany České republiky,“ uvedl.

„Dnešní významný svátek jsem oslavil důstojně na Vítkově. Doufám, že podobně důstojné oslavy proběhnou po celé republice,“ uvedl Bělobrádek.

Letošní oslavy budou zřejmě nejvyhrocenější v moderní historii státu. I když se i v minulých letech vedly kolem svátku, a to především v souvislosti se jmény oceňovaných nebo s důvody nepozvání některých osobností, spory, letošní intenzity nedosáhly. K tradičním kritikům prezidenta Miloše Zemana se kvůli sporu o ocenění pro přeživšího holokaustu Jiřího Bradyho přidala řada politiků či osobností veřejného života. Část z nich se rozhodla nepřijít na oficiální oslavy na Pražský hrad a chystá účast na akci na Staroměstském náměstí.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda.

Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea. Lidé si v něm mohou prohlédnout expozici o významných meznících české a československé státnosti ve 20. století. Žižkova socha patří k největším jezdeckým pomníkům na světě. Socha s výškou devět metrů a délkou 9,6 metru váží 16,5 tuny.