Při pohledu do Česka Krejčí prohlašuje, že se naše země v moderní historii třikrát potýkala s globalizací a nikdy to podle jeho názoru nedopadlo příliš slavně. Především levicoví politici by proto měli usilovat o to, aby ulehčili těm nejchudším v potýkání se s problémy, které globalizace přináší. Především se prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi. Jedno procento populace drží drtivou většinu majetku celého světa.

„V Česku a na Slovensku jsme se po sametové revoluci bezprostředně potýkali s velkými tématy globalizace třikrát. Napřed to bylo v souvislosti s privatizací, pak tu byl spor o radar a nakonec migrace. Privatizace změnila základy společnosti tím, že ekonomiku podřídila globálnímu trhu a nadnárodním monopolům. To je klasické téma levice hned ve dvojím smyslu. Především to je Karel Marx, jehož teorie je první velkou koncepcí kapitalistické globalizace. A zadruhé, proměna vlastnických vztahů otevírá jedno ze dvou nejzávažnějších témat levice, kterým je práce. Právo na práci a právo na spravedlivou odměnu – to je bytostně levicové téma, které ji odděluje od pravice,“ podotýká v rozhovoru pro První zprávy Krejčí.

Celý rozhovor naleznete zde.

Kromě toho by se prý levicoví politici měli snažit udržet mír. To je podle Krejčího druhý velký úkol levice.

„Nelze pokládat za levici liberály, kteří podporují vojensko-průmyslový komplex a jsou lhostejní k militarizaci společnosti včetně školství a kultury. Žijeme v době, kdy se utahuje smyčka kolem krku lidstva a za provaz táhnou politici, kteří povětšinou netuší, co činí. Eskalace války v Sýrii je jen nejnovějším projevem této skutečnosti. Levice musí vědět, že válka v kapitalismu přichází sama, za mír je ale třeba bojovat. Jeden můj přítel kdysi prohlásil, že slabostí dnešní levice je, že neošetřuje své raněné a nepohřbívá své mrtvé. Dalo by se dodat, že zapírá svoji minulost – měla by umět navázat na studium militarismu, které odstartovali lidé jako Rosa Luxemburgová. A neměla by zapomínat, že u kolébky globalizace ve smyslu celosvětového propojení do té doby samostatně se rozvíjejících civilizačních okruhů nestála dobročinnost či kulturní osvěta, ale válečná loď,“ pokračuje Krejčí.

Třetím úkolem levice je sehrát svou roli v migrační krizi. Rozumný člověk prý má z migrace obavy. Pravicový politik prý proti migraci brojí, naivní liberál by přijal mnoho uprchlíků a levicový politik podle Krejčího ví, že je třeba pomáhat trpícím, ale také ví, že jim musí pomoci především v jejich domovských zemích.

Nakonec prý nesmí levice zapomínat na to, že se svět mění. Až jednou nastane revoluce, která nese označení 4.0, a velké množství práce za nás odvedou roboti, budeme muset vyřešit otázku, jak se popasovat s velkým množstvím volného času, který bude člověk mít.