Francouzský filozof Alain de Benoist je radikálním kritikem globalizace a liberalismu. V rozhovoru pro Lidové noviny poznamenal, že liberalismus je s demokracií prakticky neslučitelný a svět bude muset hledat nový obsah pro slovo demokracie, protože současná demokracie, jak ji chápe Západ, je v krizi.

„Tradiční strany se od sebe liší snad už jedině volbou prostředků, protože cíle mají identické. Rozdíl mezi pravicí a levicí se rozmlžil, naopak se rozevřela obrovská propast mezi ‚obyčejnými‘ lidmi a vládnoucí třídou. Zakoušíme krizi důvěry, a jejími oběťmi jsou instituce a média. Mnoho lidí má pocit, a já si myslím, že ten pocit není neoprávněný, že ti, kteří je mají zastupovat, ve skutečnosti nezastupují nic než sebe,“ nešetřil filozof ostrými slovy.

Sousloví liberální demokracie, které se tak často používá, je vlastně protimluv, protože demokracie stojí na suverénním rozhodování lidu, zatímco liberalismus hledí především na svobodu jednotlivce. Kolektivní vůle lidu je pro liberální svobodu jednotlivce spíše ohrožením. Tak to vnímá Alain de Benoist.

Cestu k posílení demokracie vidí v demokracii přímé, kterou na české politické scéně prosazuje především hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Osobně prý inklinuje k levici, jakou představuje např. americký senátor Bernie Sanders, ale v prezidentských volbách by prý volil Donalda Trumpa, protože ho považoval za nejméně hrozného ze všech příšerných kandidátů.

Nakonec konstatoval, že k současnému kapitalistickému světu musí existovat alternativa. Vždyť lidé žili bez kapitalismu celá staletí, takže podle myslitele není pravdivé tvrzení některých dnešních politiků, že se bez kapitalismu neobejdeme.

„Vždyť lidstvo žilo bez kapitalismu stovky let, ne-li celá tisíciletí, a tak je dost velkou záhadou, proč by najednou mělo být odsouzeno mu na věčné časy sloužit. Současně bychom měli vědět, že kapitalismus není jen ekonomický systém, je tím, co Marcel Mauss nazval ‚totálním sociálním faktem‘. Je vyjádřením určitého systému hodnot, antropologie a koncepce světa. Souhlasím s tím, co Karl Marx napsal o ‚zbožním fetišismu‘ a zvěcnění (Verdinglichung) společenských vztahů ‚v ledové vodě sobecké vypočítavosti‘. Podstata kapitalismu nespočívá jen v nadměrné akumulaci peněz proměněných na kapitál a v nadřazenosti směnné hodnoty nad hodnotou užitnou, ale rovněž v jeho přirozené tendenci k neomezenosti – vždy více směn, vždy více zboží, vždy více zisků. Nejde o nic jiného než o moderní podobu oné nemíry, kterou Řekové nazývali hybris, která může vést jen a pouze ke zničení životního prostředí a ke komodifikaci světa,“ vyjádřil svůj názor.