Ukrajinský politolog a historik Oles Buzina přímo z Kyjeva komentuje aktuální situaci v zemi. „Když si zapnete televizi, přičemž ani není důležité jakou stanici, tak vás mohou obestřít mrákoty a pomyslíte si, že na Ukrajině už jedí i lidské maso. Ve skutečnosti ale Kyjev dál normálně žije vlastním životem. Lidé samozřejmě prožili stres, ale život se pomaličku vrací do normálních kolejí,“ uvedl.
„Ukrajina potřebuje federalizaci. Jednotlivé oblasti musí vidět místní moc na vlastní oči, nedaleko, a představitelé této moci se musí volit v příslušných oblastech, a ne centralizovaně, z Kyjeva. Naše země je mimořádně různorodá v každém smyslu toho slova, proto je pro ni nejlepším možným řešením federalizace,“ říká jednoznačně k dalšímu vývoji Buzina.
-
Celý text Olese Buzina můžete číst ZDE.
Vystrašený člověk nemůže řídit zemi. A Janukovyč prý vystrašený je
Ten podle svých slov nevěří v reálný návrat Viktora Janukovyče k moci. „Právně byl Janukovyč sice zvolen prezidentem v celorepublikových přímých volbách a je tedy stále prezidentem. Ne náhodou je funkce Turčynova formulována právě jako funkce toho, kdo přebral prezidentské pravomoci – všimněte si toho. Janukovyč je teď extrémně vystrašený a jakýkoli vystrašený člověk nemá právo řídit stát,“ míní ukrajinský politolog a historik Buzina.
Sám však prý neumí odpovědět na to, zda přítomnost ruských vojáků na Krymu přispěla nebo nepřispěla k uklidnění tamní situace, ale je třeba si uvědomit, že ruská armáda byla na území Krymu už předtím. „Nakolik je mi známo (pravidelně si telefonuji s přáteli ve všech oblastech Ukrajiny), obyvatelé Krymu se po vstupu vojsk na Krym začali cítit naopak bezpečněji než předtím,“ upozornil.
Rozpadem Ukrajiny by to v Evropě nemuselo skončit
Přestože se názory na přítomnost ruských vojsk na Krymu mohou rozcházet, podle Olese Buzina nejde o nic jiného než o projevy podrážděných nervů, a proto by teď mělo být pro Evropskou unii i pro Rusko hlavní, aby zachovaly územní celistvost Ukrajiny za každou cenu.
„A to hned ze tří důvodů. První je tak říkajíc sobecký, pragmatický: Přes ukrajinské území vedou plynovody, takže pokud k něčemu dojde, Evropa může zůstat bez plynu. Druhý je ideologický: Jestliže na Ukrajině zvítězí nějaké temné síly, mohou stejně úspěšně zvítězit i v Rusku, i v Evropě. Jakýkoli krvavý režim na Ukrajině vyvolá řetězovou reakci. A konečně třetí důvod, který je geopolitický: Rozpad tak velkého státu jako je Ukrajina může v důsledku způsobit i rozpad dalších států, tedy Ruské federace i Evropské unie,“ je přesvědčen politolog Oles Buzina.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka