To je fakt geniální krok k boji proti globálnímu oteplování. Ukazuje se, že celý Green Deal EU je jedna velká šílenost a SPD proti němu bude bojovat ze všech sil.

Do distribučních soustav se mohou výhledově připojit zařízení na maření energie o kapacitě kolem tisíce megawattů. Stejný výkon má jeden jaderný blok Temelína. Informoval o tom iRozhlas. Kvůli připojování solárů totiž hlavně v létě vzniká přebytek elektřiny.

Důvodem, proč zájem investorů o stavbu těchto zařízení od konce roku 2023 roste, je větší potřeba vyrovnávat bilanci v distribuční síti, do níž se připojuje čím dál víc špatně řiditelných zelených zdrojů. V Česku jde hlavně o fotovoltaiky, které v posledních letech rostly rekordním tempem a jsou připojené právě do distribučních soustav. Jejich výroba vrcholí hlavně v létě, kdy svítí slunce, spotřeba elektřiny na druhé straně ale zase není tak velká. Některé obnovitelné zdroje navíc čerpají provozní dotace a vyplatí se jim tak vyrábět, i když je elektřiny moc a na trhu se její cena dostává do záporu.

Za poslední rok v Česku výrazně narostl počet žádostí o připojení takzvaných mařičů elektřiny do distribučních sítí. Rapidní zájem o tuto technologii, která nejčastěji pracuje na principu fénu, zaznamenává jak největší ČEZ Distribuce, tak i menší soustava v majetku firmy EGD ze skupiny E.ON. Celkově různí investoři požádali do konce loňského roku o připojení zařízení na maření elektřiny o výkonu zhruba 1000 MW, což odpovídá jednomu temelínskému bloku.

Mařič je zařízení, které může odebrat ze sítí přebytečnou elektřinu, pro kterou v danou chvíli není spotřeba, a přemění ji na teplo. „Dá se to připodobnit k jakémusi fénu, to znamená k topné spirále, která je napájena elektřinou. Z ní zařízení vyrobí teplo a následně ho v nejčastějších případech vypustí do ovzduší,“ popsal Radiožurnálu člen představenstva EGD David Šafář.

Výhledově tak může docházet k plýtvání energií, za kterou lidé jinak platí vysoké ceny, v případě obnovitelných zdrojů výrobu navíc lidé a státy leckdy i dotují. Distributoři ale tvrdí, že jim nezbývá než mařiče připojit.

Podle mluvčí ČEZ Distribuce Soni Holingerové dochází tedy čím dál víc ke skokovým změnám v celkové bilanci spotřeby a výroby elektřiny a je nutné zajistit rovnováhu. A právě k tomu přispívají mařiče, které přebytečnou elektřinu zničí.  „Za růstem zájmu o mařiče stojí hlavně nárůst počtu hodin se zápornými cenami elektřiny na trhu, které jsou nevýhodné pro výrobce i obchodníky a ti je musí řešit v první řadě. Druhá věc je, že zájemci o stavbu mařičů spekulují, že v příštích několika letech, tak jak budou odcházet z trhu řiditelné uhelné elektrárny a zároveň narůstat výroba z obnovitelných zdrojů, počet hodin se zápornými cenami a tím i potřeba mařičů poroste,“ upozornil Durčák.

Fakt, že počet dní se zápornými cenami dosáhl už loni rekordu, nedávno zveřejnil také Operátor trhu elektřiny. Podle něj šlo o 314 hodin, což je meziročně o 180 hodin více. S tím, že za nárůstem mařičů je hlavně víc hodin se zápornými cenami na trhu, souhlasí Ladislav Kříž z ČEZ. Zjednodušeně to totiž znamená, že ten, kdo elektřinu v době záporných cen dodává do sítě, musí za ni ještě platit. Proto se výrobcům nebo obchodníkům spíš vyplatí ji nechat „zmařit“.

Zaručená podpora výroby z obnovitelných zdrojů i v době přebytku a záporných cen pak situaci dál hrotí. „Tedy i v době záporných cen je pro ně výhodné vyrábět. To se bude postupně v budoucnu měnit a bude i ubývat počet období záporných cen. Je to však až za delší dobu, třeba i za 10 let,“ uvedl Kříž.

U nových zelených zdrojů už by se podpora vyplácet při záporných cenách neměla, u těch dříve postavených ji ale zpětně zrušit nelze.