„Ukázalo se, že se v blízkosti polského maršála Józefa Pilsudského pohyboval sovětský agent, který předával do Moskvy dost závažné informace. Z nich je zřejmé, že se v letech 1934 až 1935 Polsko, Německo a Japonsko připravovaly na napadení SSSR. Nejde o žádný podvrh, materiály se dnes nacházejí ve Státním archivu sociálně-politických výzkumů,“ sdělil v květnu 2017 ParlamentnímListům.cz historik Stanislav Morozov. Nicméně až koncem loňského roku se toto téma stalo třaskavé.

S čím přišel Morozov

Vše se odehrávalo podle ruského historika tak, že dva generálové, kterým Pilsudský důvěřoval, jednali v tajnosti s německou a japonskou stranou o napadení SSSR. Za německou stranu o tom jednal generál Walter von Reichenau, za japonskou generál Sadao Araki. Prostě do smrti Pilsudského, který zemřel 12. května 1935, byl chystán útok na Sovětský svaz.

Poláci podle Morozova také promýšleli, jak zajistit k napadení SSSR důvod. Rozpracovali plán diverzních skupin působících v blízkém příhraničí Sovětského svazu. „Tyto skupiny tam měly vyvolat nepokoje, které by zvedly vlnu nevole v samotném Polsku a odůvodnily nutnost napadení SSSR. V dokumentech polské rozvědky se ten mechanismus nazývá ‚malá válka‘. Proti Sovětskému svazu se jim to ale nepodařilo,“ doplnil historik s tím, že v Československu jim to nakonec vyšlo.

CELÝ TEXT JE ZDE.

O tom napsal Morozov svou prvotinu, která v Ottově nakladatelství vyšla pod názvem Polsko a Československo v evropských vztazích 1933–1939. Ostatně podobný název měla i jeho disertační práce, kterou obhájil v roce 2006. Vystudoval Historickou fakultu Lomonosovy univerzity v Moskvě a dnes je profesorem na katedře sociologie a filozofie Kemerovské státní univerzity. Pracuje v oddělení univerzity v Novokuzněcku, tedy na Sibiři.

Putin versus Polsko

Ruský prezident Vladimir Putin během schůzky prezidentů zemí SNS koncem prosince 2019 sdělil s ohledem na archivní dokumenty, že některé evropské země včetně Polska uzavřely podobné dohody, jako byl pakt Ribbentrop – Molotov s nacistickým Německem před druhou světovou válkou. Následně byl na rozšířeném zasedání rady ruského ministerstva obrany mnohem ostřejší. „Hitler informoval ministra zahraničních věcí a poté polského velvyslance v Německu, že má nápad poslat Židy do Afriky… na to mu polský velvyslanec odpověděl a pak to napsal ve své zprávě ministrovi zahraničních věcí Polska Beckovi: ‚Odpověděl jsem mu – Hitlerovi –, že pokud to udělá, umístíme ve Varšavě velkolepý památník,‘“ řekl Putin s odkazem na dokumenty a následně tehdejšího polského velvyslance v Německu Jozefa Lipského nazval antisemitskou sviní.

Polské reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Polský premiér Mateusz Morawiecki ve svém prohlášení připomněl, že spojenectví Hitlera a Stalina bylo okamžitě uvedeno v život, když 1. září 1939 nacistické Německo zaútočilo na Polsko ze západu, jihu a severu, a 17. září pak Sovětský svaz napadl Polsko z východu. „Prezident Putin ohledně Polska mnohokrát lhal. Vždy tak činil s plným vědomím. Obvykle k tomu dochází v situaci, kdy vláda v Moskvě cítí mezinárodní tlak související s jejím jednáním. A to tlak ne na historické, ale právě na současné geopolitické scéně. V posledních týdnech Rusko utrpělo několik zásadních porážek: pokus o úplné podřízení Běloruska skončil neúspěchem, Evropská unie opět prodloužila sankce uložené za protiprávní anexi Krymu a jednání v takzvaném normandském formátu nejenže nepřinesla zrušení těchto sankcí, ale ve stejnou dobu došlo k dalším omezením – tentokrát americkým –, která značně ztěžují realizaci projektu Nord Stream 2. Zároveň byli ruští sportovci vyloučeni na čtyři roky za doping,“ napsal dále Morawiecki v textu, který je v celém znění vyvěšen například na internetových stránkách Velvyslanectví Polské republiky v Praze. Agentura AP tyto výměny názorů popsala jako nejnovější spor dvou slovanských národů o to, jak pohlížet na druhou světovou válku.