„Domnívám se, že tento konflikt způsobí renesanci jaderných zbraní,“ řekl Bříza. „Jak jsme byli zvyklí v posledních třech dekádách, že počet jaderných zbraní klesal, tak se domnívám, že teď situace bude opačná,“ očekává Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zkonkretizoval, jaké státy budou mít o jaderný arzenál zájem či jej budou chtít posílit: „Budou to státy jako Čína, které budou zařazovat do výzbroje více jaderných zbraní. A nedělejme si iluze, že poté, co Kim Čong-un v tuto chvíli vidí, jak se vyvíjí válka na Ukrajině, že by se vzdal jaderných zbraní. On ví dobře, že to je jeho pojistka pro přežití režimu, takže bude nadále svoje jaderné zbraně miniaturizovat, bude zvětšovat jejich výbušnou sílu a bude zvětšovat jejich počet. Určitě Írán bude dál vyvíjet svůj jaderný program.

A konečně nezapomínejme na stát, který je nám velmi blízko – Polsko. Polsko, když se podíváte na průzkum, tak si ze dvou třetin přeje mít ve výzbroji jadernou zbraň,“ upozornil Bříza.

Následně popsal cestu, kterou si pro jaderné zbraně půjdou: „Vědí, že je to senzitivní, citlivé téma, a nebudou se pokoušet jadernou zbraň vyvinout, ale pokusí se vstoupit do klubu nuclear sharing, sdílení jaderných zbraní v rámci NATO,“ zmínil se o programu Severoatlantické aliance umožňujícím nejaderným členským zemím NATO se zapojit do jejich nasazení.

Země, které jsou členy klubu nuclear sharing, pak mohou využívat se souhlasem USA americké jaderné bomby skladované na svém území. Do tohoto programu je již zapojené Německo, Itálie, Turecko, Belgie a Nizozemsko. Polský prezident Andrzej Duda loni v říjnu v rozhovoru pro list Gazeta Polska uvedl, že se v této věci již obrátil na Spojené státy.