„Nová polská vláda vyvolává zděšení Bruselu, který se obává, že by se mohla jedna z nejlépe se rozvíjejících zemí bývalého východního bloku obrátit zády k liberalismu. Pokud by se Polsko skutečně vydalo svojí cestou, co by to znamenalo pro zemi v oblasti přímých zahraničních investic?“ pokládá si Fingarová zásadní otázku v úvodu svého textu s tím, že vládní Právo a spravedlnost si je jistě vědomá, jak důležitou roli sehrály právě zahraniční investice pro hospodářský rozvoj Polska v minulosti. „Jejich podezřívavá rétorika namířená proti údajně škodlivým vnějším silám však na zahraniční investory v každém případě působí negativně,“ konstatuje Fingarová.

Otázkou podle Fingarové zůstává, kdy se tato rétorika přímo promítne ve schvalování předpisů a zákonů proti investorům. „Bude záležet na tom, kam až ve svém populismu vláda zajde, aby příliš nevyděsila zahraniční subjekty poskytující pracovní místa desítkám tisíc Poláků. Zrovna v této době se navíc podobná nejistota skutečně nehodí. V posledních letech totiž objem globálních investic v Polsku kolísal mezi stagnací a poklesem,“ uvádí Fingarová a dodává, že tento negativní trend se v důsledku globální finanční krize a následné recese týkal celé oblasti střední a východní Evropy.

• Celý text v angličtině najdete ZDE

Fingarová nicméně připomíná, že Polsko odolávalo těmto obtížím ze všech zemí v regionu nejlépe. „V roce 2013 a 2014 se sice situace zhoršila, ale v minulém roce se úroveň zahraničních investic ustálila. V roce 2015 šly přímé zahraniční investice do 181 nových projektů, což byl stejný počet jako o rok dříve. V žebříčku investičních oblastí patří Polsku dle údajů fDi Markets osmá příčka co do počtu nových projektů podpořených zahraničními investicemi. Což je v jeho případě nadstandardní umístění, protože výše HDP zemi řadí až do třetí desítky zemí z celého světa,“ poukazuje Fingarová.

„Polsko představuje pro zahraniční investory lákadlo téměř ve všech hlavních výrobních odvětvích i službách díky své výhodné poloze, velkému počtu obyvatel, rostoucí prosperitě a míře hospodářského růstu, který překonal v období po globální krizi většinu evropských zemí. Země navíc těží z úzkých vazeb na Spojené státy a pro americké společnosti je v mnoha případech vstupním bodem na jejich cestě do střední a východní Evropy. Byť je nutné dodat, že v případě přímých zahraničních investic pocházejících z Asie Polsko příliš úspěšné nebylo,“ zmiňuje Fingarová.

Nová polská vláda by si měla podle Fingarové dávat pozor na to, aby si příliš neznepřátelila sousední Německo, které je druhým největším zahraničním investorem v zemi. „Vzhledem k rétorice Práva a spravedlnosti však hrozí, že budou po dlouhé době znovu otevřeny rozepře z minulosti,“ soudí Fingarová a i přes úspěšný přechod na tržní ekonomiku považuje za velký problém země přílišnou roli státu a rozbujelou byrokracii. „Mnoho z těchto problémů bylo překryto plusovými body, které nelze Polsku upřít. Ovšem představitelé polské vlády by měli mít na paměti, že když jde o přilákání a udržení přímých zahraničních investic, není radno si zahrávat,“ uzavírá britská novinářka.