Ludvík hned na začátku upozornil, že v roce 2019 Rusko exportovalo 550 milionů kubíků plynu denně zatímco dnes exportuje pouhých 80 milionů denně, jde tedy o sedminásobný pokles. „Ve své podstatě to vypadá tak, že ruský plyn není skoro žádný v Evropě,“ komentoval a dodal, že jak se všichni obávají toho, že Rusové zavřou plyn, tak to se v podstatě stalo. Ruský plyn už odebírá jen Německo, které ho má nedostatek, a pak Slovensko a Maďarsko, které jsou na tom relativně dobře, a také Rakousko, Srbsko a Česká republika. To je všechno. Francie a Itálie ruský plyn nedostává, Německo dle Ludvíka dostává zbytky a Skandinávie je odříznuta celá.

Moderátorka se pak zeptala, kdy se cena plynu zastaví. „Já přemýšlím, jestli se mám v téhle chvíli rozčílit, nebo ne,“ povzdechl si expert. Podle něho je zvýšení ceny umělé. Plyn z Ruska sice není, do Evropy ovšem proudí plyn z Norska, z Alžíru, z USA, Emirátů atd. Dovoz na evropskou spotřebu je prý kryt z 90 %. „Proto je divné, že k takovému vývoji dochází,“ soudí a má vysvětlení. Tím je účelová deformace cen na burze. „Znamená to, že tam musí existovat subjekty, které jsou podporovány ruským Gazpromem a ty subjekty, byť by byly malé, tak šroubují cenu směrem vzhůru na aukcích. A případné nedostatky financí jsou kryty z výnosů Gazpromu,“ teoretizoval Ludvík.

Pokud by chtěl situaci vyřešit „rychle a trvale“, tak by Ludvík dočasně odebral burzám licenci na dovoz a prodej plynu. Míní tím lipskou a rotterdamskou burzu a dočasně by znamenalo na půl roku nebo tři čtvrtě. Také by zavedl dlouho slibovaný společný nákup plynu pro celou EU. To by vyžadovalo vytvoření organizace, ve které by museli být jak plynárníci, tak obchodníci. Je totiž dle experta rozdíl, zda se kupuje 450 miliard metrů krychlových nebo 15 či 20.

Ludvík věří, že zastavení burzy a malých „škodlivých“ prodejců plynů a současně zavedení společného nákupu plynu by poslalo cenu plynu dolů nejméně čtyřnásobně za méně než půl roku.